Šlo o tehdy 24letou Janu, které dala kostní dřeň její sestra. Tehdy to byl jediný zákrok tohoto druhu, dnes se jich v plzeňské fakultní nemocnici ročně provádí kolem stovky.
První pacientka se dodnes těší dobrému zdraví a obecná průměrná úspěšnost se v plzeňském transplantačním centru pohybuje mezi 50-70 procenty podle typu transplantace.
Průkopníkem celého programu transplantací kostní dřeně v Plzni byl loni zesnulý Vladimír Koza. „Svou prací žil, dá se říci, že v nemocnici bydlel. Zahájil jak transplantace, tak stál při vzniku Českého národního registru dárců, který dnes čítá kolem 40 tisíc jmen, stejně jako Nadace pro transplantace kostní dřeně. Měl neobyčejné charisma i schopnost strhnout nás ostatní, co jsme s ním pracovali," říká jeho nástupce na postu primáře HOO Pavel Jindra, který pracuje také v registru dárců, kde je jinak ředitelem Daniel Pagáč . Nadaci má na starosti, Samuel Vokurka, který je i předsedou správní rady.
Tito tři muži navázali na odkaz primáře Kozy a pokračují dál v jeho práci. „Základní cíle zůstávají stejné a pro nás je to velký závazek a pocit odpovědnosti. Chceme dál dávat prostřednictvím registru i nadace šanci a naději nemocným," dodal.
Velkou radost má primář Jindra, že se podařilo po pěti letech obhájit JACIE, což je prestižní evropská akreditace, která dokládá vysokou kvalitu oddělení. „Je také jediné v postkomunistických zemích, které ji má," s hrdostí říká primář Jindra s tím, že se plzeňskému registru povedlo dostat se i do mezinárodní sítě registrů EMDIS, o což usilovali už za života bývalého primáře.
„Pokračujeme i ve velkém snu pana primáře Kozy, kterým bylo vybudování dvoupatrové nástavby nad budovou B. Říkával jí ´Obláček´. Projektové přípravy se ujala londýnská architektonická kancelář architektky Evy Jiřičné. Nyní už půl roku leží projekt ale na ministerstvu zdravotnictví, neboť se vše musí ještě ošetřit právně," doplnil Jindra s tím, že v tuzemsku ojedinělý počin ´Obláček´ chce HOO, nadace i registr dotáhnout do konce v horizontu několika mála let.
