Pilot 311. československé bombardovací perutě RAF Vilém Bufka zajišťoval proviant a další věci kamarádům, kteří si téměř rok dnem a nocí v německém zajateckém táboře u polského Saganu razili 111 metrů dlouhý tunel za svobodou. „Sháněl falešné doklady, náhradní oblečení pro uprchlíky či plechovky, ze kterých se pak v důlních šachtách dělalo potrubí pro vzduchotechniku. Při vycházkách pomáhal rozsypávat písek z budovaného tunelu," uvedla Iveta Irvingová z Leteckého historického klubu Plzeň a Svazu letců ČR. Vilém Bufka byl první manžel její maminky.

Zajatci počátkem roku 1943 zřídili tajný výbor pro útěky a rozhodli o vybudování tří tunelů. Ke svobodě vedl pouze tunel Harry. Tunel Tom po pěti měsících Němci objevili a vyhodili do povětří a práce na Dickovi ukončili samotní vězni. Ten pak sloužil jako skladiště potřebného materiálu k útěku.

V šachtách si zajatí piloti vybudovali ventilaci z konzerv a dráhu z dřevěných kolejnic, po níž přepravovali písek. Toho se zbavovali pomocí přišitých kapsiček, ve kterých nosili písek, jejž pak vysypávali venku. Do půl metru vysokého a širokého tunelu natahali i kabely na elektřinu.

Materiál měnili za kávu či cigarety

Cestu na svobodu si klestili vyrobenými nástroji či nářadím, které dostali výměnou od některých dozorců. „Materiál potřebný pro útěk měnili zejména američtí a britští váleční zajatci s těmi ,,slušnějšími" dozorci za kávu, cigarety a čokoládu, které jim posílal Mezinárodní červený kříž," vysvětlila Irvingová.

Stráž však dezerci brzy odhalila. „Když na kraji lesa za táborem vylézali z tunelu, spatřil je nacistický dozorce a útěk byl odhalen. Z původně 200 určených letců se podařilo uniknout jen osmdesáti, ale poslední čtyři byli chyceni u výstupu z tunelu. Z tábora tak uteklo 76 zajatců. Němci později zadrželi 73 letců a jen třem se podařilo utéct zpět do Velké Británie," doplnil Václav Toman, předseda Leteckého historického klubu Plzeň.

Padesát vybraných letců bylo na Hitlerův příkaz zastřeleno. Mezi nimi i navigátor 311. československé bombardovací perutě RAF Arnošt Valenta. Bufku a další české válečné piloty Bedřicha Dvořáka a Iva Tondera nacisté umístili do pevnosti Colditz nedaleko Drážďan. V jejích zdech seděli letci, kteří se pokusili o útěk z jiných táborů. Pevnost na konci války osvobodili Američané.

Bufka padl do zajetí v červnu 1941 poté, co jako jediný přežil sestřelení svého bombardéru nad Holandskem. Zemřel v roce 1967.

Letos od velkého útěku uplyne 70 let a dnes začne v Saganu vzpomínkový akt za účasti mnoha států. „Hlavní program bude až v pondělí, kdy ve 12 hodin začne velkolepý pietní akt u výstupu tunelu Harry. Na vojenském hřbitově je hromadný hrob s ostatky a jmény zastřelených. Z Česka vypravuji delegaci osmi lidí včetně pěti pozůstalých," dodala Irvingová, jejímž otcem je pilot 311. československé bombardovací perutě RAF Jan Roman Irving.