Pokud do ordinace přijde pacient se závažnou infekcí, například tuberkulózou, a doktor potřebuje stanovit vhodnou léčbu, důležitou roli sehrají také vědci z Biomedicínského centra plzeňské lékařské fakulty. Pomocí speciálního přístroje totiž zjistí, zda nemocnému určitá antibiotika zaberou a odkud se původce infekce rozšířil.

Sekvenátor DNA třetí generace mají v tuzemsku pouze odborníci z krajské metropole. „Jedná se o jedinečné zařízení. Věřím, že zanedlouho kolegové budou vydávat špičkové publikace, které posunou lidské vědění v této oblasti kupředu,“ uvedl rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.

Pořízení technologie vyšlo na 12 milionů korun, fakulta peníze získala z evropských fondů. Specialisté však chtějí své teoretické výsledky aplikovat hlavně v praxi. „Budeme ho používat především pro stopování bakterií. Jde o takovou detektivní práci. Popíšeme, jak se k nám bakterie z různých zemí dostanou, a najdeme způsoby, jak šíření rezistentních mikrobů zabránit,“ popsal manažer výzkumného centra Jaroslava Hrabák.

Nespornou výhodou nového přístroje je jeho rychlost. Podle Hrabáka sekvence nyní trvají 24 nebo 48 hodin. Vědci díky modernější technologii uvedenou dobu razantně zkrátí. „Naším cílem je, abychom za čtyři až osm hodin ošetřujícímu klinickému lékaři zodpověděli, zda se jedná o infekci a jaká antibiotika jsou vhodná podat,“ doplnil.

Rezistence vůči antibiotikům se podle Hrabáka zhoršuje. Na vině je hlavně globalizace, kvůli níž se zmutované bakterie odolné vůči lékům snáze šíří. „Setkáváme se i s takzvaným medicínským turismem, kdy pacienti cestují za levnějšími zákroky do ciziny,“ uzavřel.