„Lokalita nemá ve světě obdoby. Už při prvním průzkumu jsme tu nalezli dvaadvacet biologických druhů. Čekali jsme jich přitom tak pět. Předpokládáme, že podobné to bude i teď,“ vysvětluje Josef Pšenička, vedoucí paleontologického oddělení Západočeského muzea v Plzni. Nechyběly ani nálezy tří do té doby neznámých rostlinných druhů. Výzkumy, které potrvají do 22. srpna, se zabývají rostlinami, které na místě rostly před více než 300 miliony lety. Uchován zůstaly v sopečném popelu.

Společně s plzeňskými paleontology na nich budou pracovat také badatelé z Akademie věd ČR, Přírodovědecké fakulty UK Praha, České geologické služby a Národního muzea. Přijedou také vědci z Holandska, Německa a Čínské Akademie věd ČR.

Právě spolupráce s asijskými výzkumníky byla pro vznik projektu zásadní. „Chceme se s nimi sehrát. Chystáme se totiž na průzkum v čínské lokalitě, která se té na Ovčíně podobá. Je ale mladší. Nachází se v severní části země, kde ve vzdálenosti padesáti šedesáti kilometrů nikdo nežije. Všechno proto musí být perfektně naplánované a zabezpečené,“ říká Pšenička. Průzkum v Číně by se měl uskutečnit za rok.

Na pokrytí nákladů, které se budou pohybovat kolem 200 tisíc korun, se budou podílet všechny zúčastněné instituce včetně Akademie věd. „Podávali jsme návrh na tříletý projekt na spolupráci s čínskou stranou. Měli jsme štěstí, že to bylo ještě před krizí, kdy se tolik peníze na vědu a výzkum tolik nekrátily. Teď už bychom asi neuspěli,“ sděluje Jiří Bek z geologického ústavu Akademie věd ČR.

První průzkum na Ovčíně, který se uskutečnil před sedmi lety podle Pšeničky vyvrátil některé fámy, které ve vědeckém světě kolovaly o rostlinách prvohorního období karbon. „Nalezli jsme například kmen stromu obalený zvláštními rostlinami, které se ze země plazily až do výšky pěti metrů. Dříve převládalo mínění, že v karbonu neměly stromy žádné podrosty,“ upřesňuje Pšenička.