Primátor města Plzně Roman Zarzycký a radní pro oblast bezpečnosti a prevence kriminality Jiří Winkelhöfer vyzvali v pondělí v otevřeném dopise premiéra Petra Fialu a ministra vnitra Víta Rakušana, aby samosprávám legislativně umožnili vykázat ze svého území problémové lidi, které v daném městě nebo obci nemají trvalé bydliště. Podobné problémy řeší i další města v regionu. Na to, že radnice přišly o možnost vykázat problémové jedince, kteří u nich nemají trvalé bydliště, poukazoval již před třemi lety v Deníku starosta Klatov Rudolf Salvetr.

Zástupci města Plzně v otevřeném dopise upozorňují, že i přes veškeré snahy města, přes značné finanční náklady na bezpečnost a prevenci kriminality a veškeré úsilí složek IZS a dalších organizací v posledních letech u Plzeňanů klesá pocit bezpečí. Město již učinilo řadu kroků, aby situaci týkající se veřejného pořádku v Plzni zlepšilo a další kroky připravuje. Zásadním problémem ale je, že města nemají při řešení problému oporu v legislativě.

Jeden z pěti víkendových plzeňských opilců, kteří skončili na záchytce.
Opili se tak, že nemohli chodit ani mluvit. Všichni skončili na záchytce

„Nás i Plzeňany trápí lidé, kteří se zpravidla pohybují v centru města a opakovaně porušují zákony a vyhlášky. Ve většině případů jde o cizince nebo jedince s trvalým bydlištěm mimo město Plzeň. Bohužel ze strážníků nebo policie si nic nedělají, protože jde o lidi, kteří jsou nezaměstnaní, žijí na ulici a neplatí pokuty. Jejich vykázání z našeho katastru je jediná šance, jak problém efektivně řešit. Stojíme na straně slušných občanů, mladých rodin s dětmi a nechceme problému jen přihlížet,“ řekl primátor Zarzycký.

V Plzni se aktuálně pohybuje 400 osob bez domova. Téměř třetina z nich je ze zahraničí, u českých občanů pak značná část nemá trvalé bydliště ve městě Plzni. Excesy těchto osob se stále opakují, ať už jde o požívání alkoholu na veřejnosti do přivození stavu těžké opilosti a převoz na záchytku bez úhrady nákladů, žebrání, vulgární pokřiky, vykonávání tělesných potřeb v parcích a na chodnících, rozhazování odpadků, neoprávněné užívání cizího majetku, nehrazení jízdného nebo krádeže v obchodech.

„Často jde o osoby zodpovědné za přestupkové jednání, lidi závislé na alkoholu a návykových látkách. Jen za tři měsíce u některých jedinců evidujeme desítky domluv, pokut a pobytů na záchytné stanici. Řadu takových případů bychom nemuseli vůbec řešit, kdybychom podobné lidi mohli vykázat do místa jejich trvalého bydliště. Přesně takovou možnost po vládě žádáme,“ dodal radní Winkelhöfer.

Katedrála sv. Bartoloměje na náměstí Republiky v Plzni
Opilý pár ztěžoval turistům výstup na věž katedrály, žena skončila na záchytce

Na tento problém poukazoval Deník již na jaře 2020, kdy psal o tom, že v Klatovech, Tachově i jinde jsou bezdomovci, kteří působí obrovské problémy a přitom nikdo nemá nástroj, jak jim v tom zabránit. Starosta Klatov Rudolf Salvetr, který se poté stal i poslancem, tehdy redakci řekl, že si myslí, že zásadním problémem je, že města přišla o velmi účinný nástroj, jímž byl zákaz pobytu na jejich území na dobu tří měsíců pro velmi problémové jedince, kteří měli trvalý pobyt jinde. Právě tento zákaz by byl v tomto případě optimálním řešením.

„My jsme tuto možnost měli do 1. července 2016 a využívali jsme ji, dokonce jsme se kvůli tomu dostali do střetu s paní ombudsmankou. Využili jsme ji během 3,5 roku ve 24 případech. Pokud ten problémový člověk trest zákazu pobytu na území města porušil, již si záležitost přebírala Policie ČR,“ řekl Salvetr. Dotyčný tak mohl v krajním případě skončit i ve vězení, což se skutečně v Klatovech stalo. Působilo to i preventivně, někteří problémoví jedinci město raději opustili, či se mu vyhnuli a situace se tam zklidnila. Jenže v současné době už radnice tento institut na základě rozhodnutí senátorů použít nemohou. „Městu byla sebrána možnost, jak ochránit své občany,“ posteskl si tehdy Salvetr.