Hrobku, která se přestěhovala, zdobí výjev kladení Krista do hrobu.

Novogotická Treybalova hrobka, ozdobená velikonočním výjevem kladení Krista do hrobu, původně stávala na hřbitově při kostele Všech svatých v Plzni na Roudné. Zde zaujímala pole mezi dvěma opěrnými pilíři na jižní straně kněžiště zdejšího starobylého kostela. Přibližně od 80. let 19. století získal zdejší hřbitov velký význam, své místo zde našla celá řada významných plzeňských osobností. Jmenujme například rod slavného výrobce kočárů Brožíka, obchodníky a majitele cihelen, rodinu Klotzových, nebo zakladatele dynastie majitelů cirkusu Kludský a mnoho dalších. Není divu, že vedle Mikulášského hřbitova, kde leží např. autor slov české státní hymny, Josef Kajetán Tyl, se hřbitovu u Všech svatých začalo říkat „druhý plzeňský Slavín“.

Hrobku, která se přestěhovala na Doubravku,  zdobí výjev kladení Krista do hrobu.Hrobku, která se přestěhovala na Doubravku, zdobí výjev kladení Krista do hrobu.Zdroj: Foto: David Růžička

Hrobka Treybalových, majitelů realit a významného právnického rodu, zaujímala na hřbitově jedno z nejvýznamnějších míst od roku 1902. Ovšem již v roce 1903 byl tento hřbitov pro pohřby oficiálně uzavřen. Okolní obce, které zde také pohřbívaly své mrtvé, si zřídily vlastní hřbitovy. Archivní fotografie dokládají, že Treybalova hrobka stála na původním místě ještě k roku 1910. Dnes zaujímá dominantní místo ve zdi obklopující odlehlý hřbitůvek okolo jednoho z nejstarších plzeňských kostelíků, sv. Jiří v Doubravce. Treybalova hrobka zde nepřehlédnutelně přečnívá ohradní zeď.

Hrobku rodině Treybalových navrhl významný český architekt Kamil Hilbert. S Treybalovými jej pojily příbuzenské vazby a s touto rodinou sdílel i prázdninovou vilu Luisu (nazývanou také Hilbertova vila) v letovisku Babylon na Domažlicku. Architektonickou podobu vily rovněž sám navrhl. Prozraďme, že Kamil Hilbert se významně podílel na dostavbě katedrály Svatého Víta na Pražském hradě. V Plzni mimo jiné regotizoval děkanský chrám (dnes katedrálu) svatého Bartoloměje.

Hrobka Treybalových představuje malý novogotický skvost. Kaplová hrobka evokuje pohřební jeskyni, jejíž vstup rámuje gotický oblouk. Nad pultovou stříškou se zvedá ozdobná fiála zakončená polopostavou svatého Jana Křtitele, který byl ohlašovatelem příchodu Krista jako učitele a spasitele. Vedle dalších ozdobných prvků – sovy, dravce či andělů nesoucích nápisové pásky „rodina“ a „Treybalova“ – je nejzajímavějším ústřední vysoký reliéf. Vychází z tradičního křesťanského znázornění tématu Kladení Krista sňatého z kříže do hrobu.

Podle evangelijních příběhů z Bible si jeden ze členů židovské rady a Ježíšův tajný následovník, Josef z Arimatie, vyžádal na Pilátovi vydání Kristova těla k pohřbení. To mu bylo dovoleno. S druhým tajným Kristovým stoupencem ze židovské rady, Nikodémem, přenesli tělo do nového dosud nepoužitého skalního hrobu, který bývá uváděn jako Josefův majetek. Můžeme předpokládat, že na vysokém reliéfu v hrobce Treybalových Josef drží bezvládného Krista za ramena a Nikodém v místě kotníků. Na pozadí truchlí několik dalších postav. U Ježíšovy hlavy spíná ruce nejspíš Marie Kleofášova, příbuzná Panny Marie. Patřila k Ježíšovu doprovodu od počátku. Pana Maria, sklíčená žalem, se sklání ke Kristově levici, kterou si tiskne na tvář. Nad ní zamyšleně hledí na scénu Ježíšův nejoblíbenější učedník, apoštol Jan, který zároveň podpírá Marii Kleofášovu. Jako by však v Janově tváři nad bolestí vítězilo očekávání Kristova zmrtvýchvstání. Za Pannou Marií skromně postává kajícná nevěstka Marie z Magdaly. Poznáme ji podle nádobky nardu, vonné masti, jíž chtěla v souladu se zvyklostmi potřít Ježíšovo mrtvé tělo.

Nápisy pod scénou prozrazují, že podobu sochařského díla navrhl pražský sochař Jan Kastner. V Plzni od něho máme ještě jedinečný secesní Český oltář ve Šternberské kapli chrámu svatého Bartoloměje. Oltářem Kastner zaujal dokonce na Světové výstavě v Paříži konané roku 1900. Do kamene reliéf v Treybalově hrobce vysekal František Hnátek. Ostatní kamenické práce prováděl závod Josefa Víška z Královských Vinohradů (dnes součást Prahy). Hrobku pro Treybalovy zbudoval plzeňský stavitel František Němec.

Autor: David Růžička