„Soustředíme se na umění od starého až po to současné. Ale co se týče kubismu a moderny, máme tady sbírky excelentně zastoupené. Hned po Národní galerii jsme na tom v tomto směru nejlépe. To byl jeden z důvodů, proč tuto výstavu pořádáme. V našich sbírkách jsou zastoupena i díla Kafkových současníků,” říká ředitel galerie Roman Musil. Návštěvníci tak uvidí například obrazy od Emila Filly, Václava Špály nebo Bohumila Kubišty.

Vystavena jsou celkově díla přibližně z 25 českých a šesti zahraničních muzeí, galerií, knihoven, archivů i soukromých sbírek. Zastoupeni jsou také autoři jako Otto Gutfreund, Vlastislav Hofman, Josef Čapek, Emil Orlik, Maria Vera Brunner nebo Alfred Kubin.

Na výstavě nazvané Očima Franze Kafky: Mezi obrazem a jazykem nechybí ani ukázky filmů, které spisovatele zaujaly, podobně jako plakáty a další projevy populární kultury, které na jeho zrak dennodenně útočily. Výstava nezapomíná ani na Kafkovu vlastní kreslířskou tvorbu, která je představena nejen v digitální podobě, ale také jednou originální Kafkovou kresbou, zapůjčenou z Deutsches Literaturarchiv Marbach. Jedná se o dívčí podobiznu, kterou autor překreslil z knihy o Leonardu da Vinci.

„V různorodosti obrazů, které Kafku v jeho každodennosti obklopovaly, můžeme vidět paralelu k vícejazyčnosti, charakteristické pro tehdejší Prahu a celý středoevropský prostor. Při průchodu svým městem byl Kafka vystaven změti jazyků – češtiny, němčiny, němčiny židovských intelektuálních vrstev, kuchelböhmisch českých kuchařek a sluhů, pracujících pro německojazyčné rodiny, moderní hebrejštiny spojené se sionistickým hnutím a po roce 1914 také jidiš židovských uprchlíků z východu,“ vysvětluje ředitelka Ústavu pro dějiny umění Fakulty filozofické Univerzity Karlovy a autorka výstavy Marie Rakušanová, ředitelka Ústavu pro dějiny umění FF UK a autorka výstavy.

Podobně rozmanité byly také vizuální podněty ovlivňující Kafkovo vnímání. Ten se zajímal nejen o obrazy vysokého umění, ale také o projevy populární kultury, zahrnující obrázkové časopisy a plakáty, média filmu, fotografie, tance a kabaretu. Nároží městských domů byla pokryta plakáty, v nichž se střetávala estetika historického eklektismu a akademismu se secesním dekorativismem a japonismem přelomu století, a později také s echy kubismu.

Sto let od smrti Franze Kafky připomene galerie výstavou. Nechybí ani originál jeho kresby | Video: Ladislav Vaindl

Na pražských výstavách se Kafka mohl setkat nejen s francouzským impresionismem, postimpresionismem, českým secesním symbolismem a kubismem či severským symbolistním expresionismem, ale také s představiteli salonní malby z center německé říše i s představiteli německo-českého spiritualismu. Znal také tvorbu malířek a sochařek z Prahy, Olomouce, Brna, Vídně, Mnichova a dalších center německojazyčné výtvarné kultury.

Franz Kafka byl pražský německy píšící židovský spisovatel. Je považován za jednoho z literárně nejvlivnějších autorů 20. století. Mezi jeho nejznámější díla patří romány Proces a Amerika nebo povídka Proměna.