„Dobrý den, pojďte dál," vítal krátce před sobotní čtvrtou odpolední akademický architekt Václav Šmolík další skupinu lidí, kteří zavítali do jeho ateliéru v ulici Bedřicha Smetany.

Václav Šmolík se totiž spolu s desítkami kolegyň a kolegů připojil k prvnímu Víkendu otevřených ateliérů společnosti Grafia. A připojil se rád. „Kvitoval jsem s nad-šením, že se v Plzni něco takového objevilo. Otevřeli jsme před dvěma hodinami a už tady bylo asi třicet lidí. Přirovnal bych to k populárním akcím Muzejní noc, Noc kostelů a podobně. Myslím, že je to skvělý počin a mělo by se v něm pokračovat," řekl.

Prohlídku jeho ateliéru si nenechala ujít také Plzeňanka Michaela Ziern-waldová, která studuje třetím rokem malbu na Střední uměleckoprůmyslové škole Zámeček. „Nabírám inspiraci samozřejmě," svěřila se s úsměvem.

S pomocí vytištěné mapy pak dívka jmenovala místa, která už navštívila: „Byla jsem v ateliéru Na Střeše, v Original design shopu, kde to bylo moc pěkné, ve staré knihovně a ještě v Galerii Ladislava Sutnara. Odtud půjdeme do Západočeské galerie a k Jiřímu Trnkovi," chválila akci.

Václav Šmolík, jehož nejznámější stavbou je asi budova radnice na Slovanech, se na návštěvníky těšil. „Výtvarníci jsou na rozdíl od muzikantů nebo herců věčně zavření ve svých hnízdech, a jsou rádi, že poznají lidi. Je to vlastně výstava a ještě můžeme s lidmi hovořit," nechal se slyšet umělec.

Kromě architektonických projektů představoval také vlastní obrazy. Být architektem i malířem prý stíhá. „Architektura je o organizování, malba zase člověka nutí vypnout a na všechno zapomenout," říkal Šmolík, pro něhož byl Víkend otevřených ateliérů výjimečný také proto, že šlo o první akci, k níž se připojil jako člen nově vzniklé plzeňské tvůrčí skupiny In Nomine. Spolu s ním ji tvoří Blanka Křemenová, Marie Skolková, Jan Jelínek a Petr Kozel.