„Pro naše klienty to znamená narušení stereotypu. Ráno mají snídani mezi osmou a devátou hodinou, tak určitě využijí pozdější termín. Posun se projevuje zejména únavou ať už ráno, nebo večer. Hodina je pro ně poměrně dlouhý čas. Bývají pak i podráždění,“ uvádí vedoucí Domova pro seniory sv. Jiří v Plzni–Doubravce Ludmila Kučerová. Aby se senioři s posunem času vyrovnali, potřebují k tomu alespoň týden. „Posouvá se také podávání léků, pokud se jedná o antibiotika. Ty se musí brát po přesných časových intervalech,“ dodává Kučerová. Podle jejího průzkumu v domově by všichni důchodci přechod na letní čas zrušili.

Plzeňský psychiatr Jiří Bláhovec se domnívá, že vnímání času je pouze sociální fenomén. Je to uměle vypěstované, máme nastolený určitý rytmus a ten je najednou porušen. Přitom se vlastně nestalo nic. Země se otáčí stále stejně,“ říká Bláhovec. Žádné větší psychické potíže by ztracená hodina prý neměla působit. Delší dobu se s ní budou vyrovnávat labilnější a starší lidé. „Na děti změna času tolik nepůsobí právě proto, že si jej ještě tolik neuvědomují. Změny si většinou ani nevšimnou,“ doplňuje psychiatr.

Změna času může ovlivnit také praktické stránky života, časem jsou řízeny dopravní spoje. Podle zástupce ředitele odboru osobní dopravy a přepravy Českých drah pro Plzeňský kraj Vladimíra Kostelného by se ale přechod na letní čas neměl tratí na Plzeňsku dotknout. „Na ně nemá změna času žádný vliv. Ovlivní pouze dálkové vlaky,“ sděluje Kostelný. Jediným spojem, který by tak mohl mít zpoždění, přijíždí na plzeňské hlavní nádraží z Prahy v šest hodin ráno. „Vyjíždí z Budapešti,“ dodává Kostelný.