„Dostal jsem se k tomu tak, že jsem pravidelně objížděl různé akce, které se konají na hradech. Viděl jsem, že tam všichni mají grily. Tak jsem si řekl, že já si pořídím udírnu a budu po těch akcích, které mě baví, jezdit dál a ještě si něco vydělám,“ vypráví Plzák.

Svým počínáním navazuje na rodinnou tradici. „Většinu receptů mám od mámy. Všechno jídlo, co tu prodávám, je vlastní výroby, kromě klobás, které kupuju,“ vysvětluje prodejce.

Jednou z jeho specialit je, že maso i klobásy připravuje na ovocném dřevě. „Podle mě to je nejlepší. Maso od něj získá výbornou nasládlou příchuť. Zatímco třeba po buku chutná jako uherák. Je to také super, ale já prostě upřednostňuji ovocné stromy. I proto, že takové dřevo se shání poměrně snadno,“ doplňuje trhovec.

Výhodou je prý i to, že se z něj nemusí odstraňovat kůra. Ta totiž u ostatních stromů bývá hořká. Nejvíce používá švestku a třešeň. Plzák podle svých slov dokáže poznat podle chuti, na kterém dřevě byl pokrm připraven. „Pokud s tím má člověk zkušenosti, jde to. Po každém dřevě má jídlo specifickou vůni a chuť,“ dodává.

Současná práce ho baví. Podle jeho slov se tím dá uživit. „Někdy si člověk vydělá i něco navíc. Určitě mi to takhle vyhovuje víc, než kdybych dělal v nějaké firmě. Nejsem svázaný s žádným místem a potkávám pořád nové lidi,“ svěřuje se.

Svůj stánek má letos v ulici Bedřicha Smetany. „Podařilo se nám na to získat povolení u starosty. Trhy mají v Plzni tradici snad pět set let, a to, jaká je současná podoba těch na náměstí Republiky, se mně ani řadě dalších trhovců nelíbí. Určitě by se mi nelíbilo prodávat vedle stánku vše za 39 nebo něčeho podobného,“ pokračuje.

V příštím roce se podoba trhů změní. Podle Plzáka ale není jisté jestli k lepšímu. „Pokud se uskuteční plán s jednotnými dřevěnými stánky, úplně to popře celý smysl trhů. Každý z prodejců si přece stánky vyrábí sám podle toho, co nabízí,“ myslí si Plzák.