Jedním z důvodů je i fakt, že cizinci se ve velkém stěhují do soukromých bytů. „Přináší jim to řadu výhod. V bytech je například méně pravděpodobná kontrola cizinecké policie,“ říká Martina Hánová z plzeňského kontaktního centra pro cizince. Mnoho cizinců už rovněž není vedeno u personálních agentur, které ubytovny provozovaly.

V Plzni už například skončily ubytovny v Sokolovské ulici a na Dlouhé cestě. Z původních pěti ubytoven v severoplzeňských Nýřanech dnes fungují dvě – zbylé majitelé postupně předělali na klasické obytné domy. „Cizince už tady skoro vůbec neubytovávají,“ řekl Deníku nýřanský starosta Jiří Davídek.

Úbytek cizinců, kteří pracovali buď v místním podniku DIOSS nebo za zaměstnáním dojížděli do Plzně, má podle Davídka svá pro i proti. „Po městě je vidět, že už tu nejsou skoro žádní, což je z hlediska pořádku a třeba i kriminality samozřejmě lepší. Na druhou stranu znamenali cizinci pro majitele ubytoven výdělek. Jednu ubytovnu provozují i naši sportovci, kteří teď kvůli tomu přišli o peníze. Podporovat je musíme z mětského rozpočtu,“ dodal Davídek.

Správcová ubytovny ve Zbůchu Miluše Zatochová tvrdí, že cizinci za prací jezdí stále, ačkoliv jich je méně. „Jsou to většinou stavaři a teď jsou stejně doma, protože je zima. Kvůli jejich úbytku jsme ovšem žádnou ubytovnu rušit nemuseli – ve Zbůchu fungujeme pořád, jednu nýřanskou jsme předělali na byty,“ konstatovala Zatochová.

Zavírání či propouštění v některých podnicích se podepsalo také na zaplněnosti ubytoven v Tachově. Velký vliv na to mělo ukončení činnosti Stříbrské firmy AEES, kde postupně přišlo o práci kolem 2000 lidí. „Určitě jsme poznali úbytek,“ potvrdil provozovatel ubytovny, který si nepřeje zveřejnit své jméno. „Zatím to není možné vyjádřit v číslech, ale obsazenost ubytovny je ve srovnání s počátkem minulého roku nižší,“ sdělil podnikatel. O třicet procent klesla i obsazenost ubytovny Kovohutí v Rokycanech.