Deník na návštěvěDeník na návštěvěZdroj: Deník

Na původním rybníku, který vznikl zatopením zaniklých dolů, dnes nachází hnízdiště a migrační stanoviště mnoho druhů vodních ptáků. Domov zde našli např. racci chechtaví, potápky černokrké, kachny divoké, poláci velcí, lysky černé, labutě velké, motáci pochopi a další menší druhy ptactva. Na podzim a z jara zde lze na tahu vidět například divoké husy, lžičáky pestré, čírky obecné i modré, volavky bílé či popelavé, nespočet bahňáků či orlovce říčního, orla mořského a kormorány.

Další významnou lokalitou u Úherec je tzv. Jánský mokřad. Ten poskytuje útočiště vzácným ptákům a obojživelníkům, kterých tam žijí desítky. Kraj tam rovněž vyhlásí přírodní rezervaci.

V Jánském mokřadu hnízdí velice vzácný jeřáb popelavý, který letos dokonce vyvedl mládě. „Můžeme tam ale také spatřit bramborníčka černohlavého a hnědého, ledňáčka, slavíka modráčka nebo dravce motáka pochopa. V mokřadu hnízdí chřástal vodní, vyskytují se tam čírky obecné a modré,“ vyjmenoval plzeňský ornitolog a ochránce zvířat Karel Makoň s tím, že tam zalétávají další druhy ptáků, jako jsou jiřičky, vlaštovky či břehule, ale také netopýři. Vyskytují se tam rovněž labutě, kachny divoké, včelojedi nebo puštíci.

V lokalitě je zároveň pestrá skladba obojživelníků. „Žijí tam například ropuchy nebo užovka obojková,“ dodal Makoň.

Podle něj má vyhlášení Jánského mokřadu za přírodní rezervaci smysl. „Je to ráj na zemi. Toto území nejenže v období sucha zadržuje vodu, ale funguje také jako protipovodňové opatření nebo jako čistírna povrchové vody. Velice oceňujeme, že se do toho Plzeňský kraj vložil,“ vysvětlil.

Na místě dnešního Jánského mokřadu byl až do 18. století rybník s rozlohou zhruba 130 hektarů a patřil chotěšovskému klášteru. Kvůli těžbě uhlí byl v první polovině 19. století vysušen.