„Nastalo období druhých návštěv. Cizinci, kteří rádi cestují, už pražské nebo i jiné české památky viděli. Druhé návštěvy jedné lokality jsou klidnější, zaměřené na pobyt. Z toho by teoreticky mohly profitovat regiony, ale cizinci dají přednost spíše Rakousku,“ předjímá Okamura.

Cizinci si prý totiž z prvních návštěv ČR odváží sice pozitivní dojem z krásy měst, ale negativní ze služeb. „Předražené pražské taxíky, nepříjemná obsluha v restauracích je bohužel realita,“ říká Okamura s tím, že turista si podle Prahy dělá obrázek o celé zemi.

Cestu z propadu turistů vidí odborníci ve snaze se odlišit, nabízet pohromadě více druhů vyžití a pěstovat si vlastní klientelu. Příkladem posledního je třeba plzeňský kemp Ostende, který mají rádi Němci a Holanďané. „Máme zhruba pět rodin, které sem v létě jezdí pravidelně každý rok, a další, které se vrátí jednou za čas,“ říká provozovatel Antonín Hegner.

Hromadnou nabídkou aktivit se myslí informovat turisty společně o možnostech, například hraní golfu, koupání, zorbingu, paintballu, vyhlídkových letů, seskocích padákem nebo cykloturistice.

Podle Okamury Plzeň hendikepuje i dálnice a blízkost Prahy. „Cizinec v Praze se zpravidla dozví jen o pivovaru. Dálnice ale umožní jeho prohlídku za odpoledne a turista se vrací zpět, aniž by tu alespoň jednou přespal. Právě přespání je ale pro místo to nejpodstatnější,“ říká Okamura.

Podle šéfa Hotelu Plzeň Marka Audese chybí ve městě cestovní kanceláře, které by se specializovaly na dovoz turistů. „Teď je v Plzni pouze jedna incomingová cestovní kancelář,“ říká Audes.

Nejspolehlivějším barometrem návštěv turistů je právě pivovar. Ten v loňském prvním pololetí navštívilo 81 tisíc lidí. Letos to bylo 80 tisíc, i když pivovar dělal v únoru speciální prohlídkové akce.