Ačkoli jeho dcery a synové vyrůstali v Praze, pamatují si Plzeň z doby, kdy sem jezdili za svojí babičkou do malého domku na Petrohradě.

Traduje se, že plzeňský Mikulášský hřbitov Trnku inspiroval při práci na knize Zahrada. Tuhle domněnku však vyvrací nejstarší dcera Zuzana Ceplová. „O tomto hřbitově vyprávěla otcova sestřenice Helena, která si tam prý s tatínkem hrávala. Otec nám to však nikdy nepotvrdil ani neupřesnil, jestli ho opravdu nějaká konkrétní zahrada inspirovala. Ale vrzající vrátka s velkou klíčovou dírkou měla třeba i naše zahrada Turbovna v Praze-Košířích,“ vyprávěla Trnkova dcera.

V téhle tajemné zahradě Trnkovy děti vyrůstaly. Představovaly si skřítky, které jejich táta maloval za okny přízemního ateliéru. Půjčoval dětem pastelky, tzv. tátovky, když chtěly malovat jako on. A všechny se nakonec opravdu potatily. Ze syna Jana je uznávaný akademický malíř. Dcera Helena Trösterová vystudovala vysokou uměleckoprůmyslovou školu. Dceru Kláru rovněž ovlivnilo vyrůstání mezi ilustracemi svého otce. Její láska ke knižní literatuře zrodila nápad, jak oživit zájem o knížku i u dnešních dětí. Vlastní se svojí dcerou Terezou Šebestíkovou pražské nakladatelství Studio trnka. „Nelíbilo se nám také, jakým způsobem jsou knihy Jiřího Trnky vydávány. Jeho obrázky byly často špatně oříznuty, nezůstávaly na straně celé, a tak jsme to s mou dcerou, grafičkou, vzaly do vlastních rukou,“ vysvětluje paní Klára. Výtvarný cit po dědovi zdědily i další dvě vnučky. Ze Zuzany je dnes učitelka výtvarné výchovy a z Heleny designérka.

V Plzeňském Muzeu loutek připomínají Jiřího Trnku dvě loutky, které sem dlouhodobě zapůjčila jeho nejstarší dcera Zuzana. „Jsem ta z jeho knížky ´Zuzanka objevuje svět´,“ usmívá se.

Lucie Sichingerová