Pendolino, které ve středu havarovalo, mělo směřovat přes Plzeň do Františkových Lázní. Nehoda takového typu je z dlouhodobého hlediska výjimkou.

„Je zázrak, že při tak vysoké rychlosti to neskončilo ještě tragičtěji," říká Jakub Ptačinský ze Správy železniční a dopravní cesty (SŽDC). Zároveň ale upozorňuje, že bezpečnost rychlovlaku je vzhledem k jeho modernosti vysoká. Pokud by totiž při rychlosti 80 km/h narazil do kamionu starý regionální vlak, následky by byly daleko fatálnější.

Nehoda ve Studénce
• ve středu v 7.43 hodin narazilo pendolino jedoucí z Bohumína 
do kamionu stojícího na přejezdu
• následkům nehody podlehli tři lidé, dalších 17 bylo zraněno
• polský řidič kamionu, pravděpodobný viník nehody, je ve vazbě
• škoda je 157,7 milonu korun

Na koridorech, kde jezdí pendolino, je nejvyšší možný stupeň zabezpečení, tedy světla, zvuk a závory. Tak je to řečeno v zákoně. „V momentě, kdy rychlost vlaku přesahuje 120 km/h musí být na přejezdech závory, při rychlosti nad 160 km/h je povinností stavět všechna křížení mimoúrovňová," popisuje Ptačinský. Tratě, které by umožňovaly tu nejvyšší rychlost, zatím v republice nejsou.

Jaká je tedy nejčastější příčina nehod na přejezdech? „Jedná se o pochybení řidičů, kteří vjedou na přejezd, přestože je v provozu světelná signalizace. Nebo vjedou na přejezd označený křížem a nedají přednost," říká Martin Drápal, mluvčí Drážní inspekce. V 99 procentech případů jsou nehody způsobeny neukázněností řidičů, zbylé kolize jsou zapříčiněny chybou techniky nebo obsluhou vlaku.

„Zhruba v jedné třetině všech případů se jedná o sebevrahy za volantem, zbývající dvě třetiny jsou lidé, co si myslí, že stihnou projet," dodává Drápal.

Přejezdy se závorami jsou pro řidiče nejbezpečnější, nejčastější nehodou na nich je však střetnutí vlaku s chodcem. Podle Drápala narůstá v posledních čtyřech letech počet střetnutí na přejezdech zabezpečených světelnou signalizací. „Je jich více než na přejezdech zabezpečených jen výstražným křížem," doplňuje. To potvrzují i statistiky SŽDC pro Plzeňský kraj.

Zabezpečení přejezdů má několik stupňů. Nejnižším je výstražný kříž, těch se na Plzeňsku nachází 32. Dalším je přejezd zabezpečený světelným výstražným zařízením, těch je tu 57. Následuje tzv. mechanické zabezpečovací zařízení, kterých tu můžete najít devět. Poslední variantou je zabezpečení světelným zařízením se závorami. Těch se na Plzeňsku nachází 30. Nejbezpečnější jsou samozřejmě mimoúrovňová křížení, je však nereálné vyřešit takhle všechny přejezdy. Plánují se pouze na nových úsecích železničních koridorů.

Přestože jsou železniční přejezdy na Plzeňsku zabezpečeny standardně podle zákona, dochází i zde ke smrtelným nehodám. Na vině je zpravidla nepozornost řidičů. K nejvážnějším střetům došlo na přejezdu v Přešticích-Zastávce, kde mezi lety 2008 a 2010 přišlo o život čtyři lidé při třech nehodách. Na přání místních občanů bylo místní křížení silnice a železnice opatřeno závorami.

Nehodovostí je známý také přejezd se světelnou signalizací mezi Horní Břízou a Kaznějovem. Nachází se v lese, takže motoristé nevidí přijíždějící vlaky, přesto zde zpomalí jen málo řidičů.

Jak se tedy chovat na železničním přejezdu? Řidiči musí dodržovat zákonem stanovenou nejvyšší rychlost a musí respektovat výstrahy bezpečnostního zařízení, případně dát přednost v jízdě. Jestliže řidič s vozidlem zastaví na přejezdu, musí vůz neprodleně odstranit z trati. Pokud to není možné, musí zavolat na číslo 112 nebo 150. Operátor ho vyzve k nahlášení čísla přejezdu, které je na zadní straně ramene výstražného kříže nebo světelného zařízení.

Daniel Straka