Ve čtvrtek tomuto rozhodnutí ale předcházela dlouhá debata, na jednání musel dokonce dorazit zástupce občanského sdružení Totem, které rekonstrukci domu zaštiťuje.

„Proč a na co máme dát tři miliony korun? Opravuje se nějaký dům? Nerozumím tomu," dožadovala se bližších informací opoziční zastupitelka za ODS Gabriela Levorová. Stejně jako ostatní totiž nedostala materiály předem, ale až přímo na jednání. Náměstek hejtmana pro fondy EU Ivo Grüner (ČSSD) vysvětloval, že jde o sdružení, které sice získalo dotaci z Bruselu, ale ne v plné výši. „Proto potřebují na dofinancování tři miliony korun," dodal Grüner s tím, že za ně dokončí stavební práce.

Totem byl jeden z mnoha uchazečů, kteří před dvěma lety doplatili na problémy s rozdělováním evropských dotacích v Plzeňském a Jihočeském kraji. V páté výzvě tehdy sdružení na rekonstrukci budovy získalo více než 19 milionů korun. Po opětovném přehodnocení stovek projektů ale propadlo, dotaci nezískalo a skončilo mezi prvními náhradníky.

„Nakonec jsme získali příspěvek, ale jen ve výši 53 %, zbývajících zhruba devět a půl milionu korun jsme museli někde sehnat svépomocí," vysvětluje Petra Bláhová z o. s. Totem, která má projekt na starosti. Přibližně třetinovým podílem se na tuto sumu složil obvod, město a kraj.

Dům, který má sloužit k potkávání lidí ze sociálně znevýhodněných skupin a také k vytváření mezigeneračních vztahů, je před kolaudací. Je v něm čtrnáct menších kluboven a dva sály, během prázdnin ho chce Totem vybavit nábytkem a zabydlet. Slavnostní otevření je v plánu na září.

„Budou vůbec peníze na provoz?" ptala se zastupitelka Zdeňka Hornofová (KSČM) a navrhla, zda by nestálo za úvahu sdružení sloučit s dalšími podobnými organizacemi. Podle Petry Bláhové získává Totem peníze na provoz z dotací.

Krajský zastupitel a náměstek primátora Plzně Martin Zrzavecký (ČSSD) upozornil, že na činnost město dohlédne. „Pokud by prostory nebyly naplněny činností Totemu, jednali bychom s jinými subjekty," slíbil Zrzavecký.

Bláhová: Na roční provoz potřebujeme miliony

close Petra Bláhová zoom_in Mezigenerační dům v Kaznějovské ulici má na starosti Petra Bláhová z občanského sdružení Totem. Deníku vysvětlila financování i to, k čemu bude dům sloužit.

V jaké fázi je stavba nyní?
Jsme téměř před dokončením, před kolaudací, která by měla proběhnout koncem týdne. Ještě stále nám ale některé stavební věci chybí – zvláště pak zvenku – například fasáda. Pak už nás čeká jen stěhování a doufáme, že v týdnu od 17. do 21. září budeme slavnostně otevírat.

K čemu přesně jsou určeny ty tři miliony korun?
K financování stavebních prací, které se nemohly pokrýt z částky získané z regionálního operačního programu. Tato dotace byla snížena zhruba na polovinu. Jde tedy o dofinancování například podlah.

O kolik jste původně EU žádali?
Původně jsme chtěli 22 milionů korun, tuhle částku jsme i v prvním hodnocení dostali s tím, že my dodáme 13 procent té sumy. Nicméně s přešetřováním páté výzvy jsme se stali prvním nebo druhým pod čarou s tím, že se uvidí, jak zbydou prostředky. Nakonec jsme získali přibližně 53 procent požadované částky, ale za tuto sumu nelze rekonstrukci domu provést. Proto bylo třeba sehnat zbývající peníze – od města, obvodu a kraje. Město dalo 3 miliony korun a od ÚMO 1 cca 3,3 milionu korun.

K čemu má dům sloužit?
Od začátku to plánujeme jako mezigenerační centrum setkávání pro lidi, kteří jsou sociálně znevýhodněni. Primárně sem patří senioři, ale jinak se věnujeme i dobrovolnictví, podporujeme rodiny s dětmi a podobně.

Jak to má fungovat prakticky?
Je tam čtrnáct komornějších kluboven a dvě větší společenské prostory, takže by paralelně běželo několik programů. Ale máme i programy, v nichž se snažíme zapojit všechny skupiny, ať už jde o výtvarné dílny například pro babičky a vnoučata.

Zazněla i obava, zda budete mít peníze na provoz. Kdo ho bude financovat?
To je i naše velká obava. Máme vypočítané provozní náklady, ale jsme nezisková organizace, takže nemáme vlastní prostředky a žádný pevný příspěvek, s nímž můžeme počítat. Každý rok žádáme na různých ministerstvech, také získáváme prostředky od města i od kraje.

Kolik bude stát provoz ročně?
Pokud jde o provozní náklady typu energie, pak mluvíme o statisícových částkách. Když ale připočteme i mzdové prostředky nebo například telefony, dostáváme se na několik milionů korun ročně.