Předběžná škoda byla vyčíslena na 2,5 milionu korun. Stodola totiž byla dost využívaná, stály v ní vleky na auta, traktory, židle a stoly určené k posezení v hospodě, míchačka i nábytek. Stodola byla dvanáct metrů vysoká a 35 metrů široká. Tornádo si s ní ovšem pohrálo jako s papírem.

Stačilo pár vteřin

„Byla to suchá, zděná stodola, udržovali jsme ji v dobrém stavu. Vždyť ještě na jaře jsme tam opravovali střechu. Že přijde něco takového, tomu bych v životě nevěřila,“ dodala Pašková.

Pozemek, na němž stodola stála, tak vypadá jako po výbuchu bomby. „To budeme uklízet snad do konce roku,“ děsila se majitelka. Jestli po odstranění škod na pozemku postaví stodolu novou, žena zatím neví. „Uvidíme, kolik dostaneme peněz od pojišťovny. Stodolu sice potřebujeme, ale vždyť to vidíte, člověk něco postaví a za dvě sekundy o to zase přijde,“ posteskla si. V obci ale tornádo napáchalo i další škody, v porovnání se škodou Paškových již ale zanedbatelné. Majiteli jedné novostavby spadl celý štít a tornádo vzalo i dva mohutné letité topoly.

„Něco takového nepamatuju. Když třeba přišla vichřice, tu a tam spadla nějaká taška, ale tohle? Úplně se bojím, co nás ještě na tomhle světě může potkat,“ svěřil se se svými obavami jeden z místních seniorů.

Po stopách větru půjdou odborníci

Podle plzeňského hydrometeorologa Ivo Bohmana nelze řádění tornáda v obci dost dobře potvrdit. „Nemáme žádné důkazy, že by šlo přímo o tento jev. Proto by bylo nutné provést na místě a v okolí důkladné průzkumy a hledat stopy. Dříve než po víkendu k tomu ale nejspíše nedojde,“ řekl. Že by se ale o tento úkaz jednat mohlo, to meteorolog připustil. „Teoreticky to možné je, v republice se tornáda čas od času objevují. Mohou mít i takovou sílu, aby dům strhla,“ dodal.

Bližší informace k záhadné události nemohou podat ani hasiči. „Žádný výjezd nebo zásah v této obci hlášený nemáme, pravděpodobně se to tedy obešlo bez účasti hasičů,“ podotkl mluvčí krajských hasičů František Vaško.

Obec není jediná

Chocenický Újezd se tak může přidat k několika obcím na Plzeňsku, které už s tornádem či větrnou smrští svoji zkušenost mají. Asi nejvíce se ale živel dotkl Spáleného Poříčí, když se 16. července 1993 městem prohnal. Očití svědci si tehdy nejprve všimli obrovského černého mraku, který s sebou přinesl silný vítr. Ten rval stromy i s kořeny ze země, poničil domy a zatarasil cesty ve městě. 18. srpna roku 2003 spatřilo několik lidí u Šlovického vrchu u Dobřan tzv. trombu, bouřkový útvar podobný tornádu, jehož spodní konec se však země nedotkl.

Jak se chovat, když potkáte tornádo

Ačkoliv je pravděpodobnost, že se s tornádem střetnete, velmi malá, není nulová. Jak se máte v takové chvíli zachovat? Český hydrometeorologický ústav vydal následující bezpečnostní doporučení:

V obytné budově zásadně nestůjte u oken. Je–li to možné, přesuňte se do místnosti, která je nejpevnější – ideální jsou sklepy a suterénní garáže.

Pokud čas nemáte, vyhledejte místnost nejlépe chráněnou – zpravidla to je bytové jádro, koupelna. Stodoly, chaty, karavany a jiné chatrné úkryty jsou velmi nebezpečné. Bezpečnější je prý dokonce i otevřená krajina bez stromů a zástavby.

V otevřené krajině je také třeba vyhledat úkryt, který vás ochrání, například terénní nerovnost nebo příkop. Automobily by měly sloužit jen k tomu, abyste se z dosahu tornáda co nejrychleji dostali.

Sebe ani svůj automobil se ale v žádném případě nesnažte schovat ve vzrostlém lese. Padající stromy a velké větve představují spolu se zásahem bleskem nejčastější příčinu úmrtí při těchto bouřích.

Nejlepší ochranou před tornády ale stále zůstává prevence. Tornádům byste se měli vyhýbat, jak jen to je možné, nehrát si na lovce bouří, kteří tornáda a bouře vyhledávají cíleně. Tito lidé vědí přesně, co dělají a kam až mohou zajít. Scény, které jste měli možnost vidět ve filmu Twister, nemají s realitou nic společného.

Vzhledem k tomu, že se u nás tornáda vyskytují zpravidla bez jakékoliv výstrahy, jsou tyto rady určeny spíše turistům cestujícím do USA, kde existuje funkční výstražný systém. Jako preventivní rady ale jistě najdou uplatnění i v našich zeměpisných šířkách.

Studený a teplý vzduch se nesnesou

Tornáda vzniknou, jakmile se studený a prudký výškový vítr překříží s teplým přízemním větrem. Jejich střet vyvolá horizontální rotaci vzduchu. V případě, že k němu dojde v bouřkovém oblaku, proudění vystupující z teplého bouřkového mraku zdvihne rotující vzduchový válec a vztyčí ho do vertikální polohy. Vytvoří tak široký sloup zvířeného vzduchu. Z neznámých příčin se někdy uvnitř objeví vír, který je viditelný, jestliže je vzduch tak vlhký, aby mohlo dojít ke kondenzaci. Poté se spustí dolů až na zem a vznikne pravé tornádo.

Tornádo, hurikán, tajfun a cyklon

Hurikán, tajfun a cyklon jsou jen různé názvy pro jeden typ atmosférického jevu, tropickou cyklonu. To je mohutný oblačný vír o průměru stovek kilometrů vznikající nad tropickými moři.

Tornádo je tentýž vír, jen s podstatně menšími rozměry – řádově desítky až stovky metrů, s kratší životností. ale výrazně silnější intenzitou. Zatímco tropické cyklony působí menší škody na větším území, s tornády je to naopak. Cyklony je možné předpovídat, tornáda se vyvíjejí neočekávaně.