Uvádí to prodejci topných zařízení s tím, že nejrychlejší nárůst prodeje zaznamenávají u zařízení spalujících biomasu. Od včerejška se cena plynu po delší době opět zvýšila. U Západočeské plynárenské je to v průměru o 2,2 procenta.

„Nejméně vzrostou ceny domácnostem, a to přibližně o dvě procenta. V ročních nákladech to znamená zvýšení výdajů přibližně o 17 korun u domácností, které plynem jen vaří, a o 394 korun v domech, kde se plynem vaří, ohřívá voda i topí a spotřeba je kolem 19 megawatt ročně,“ uvedl ředitel prodeje maloodběratelům ZČP Jiří David. I tak ale meziročně zůstávají ceny plynu asi o 10 procent nižší.

Na prodej plynových kotlů to prý ale žádný vliv nemá. „Před šesti roky, když se spustila masivní plynofikace obcí, jsme ročně prodávali osm až devět tisíc plynových kotlů za rok. Loni už to bylo ale jen zhruba 2,5 tisíce. Kotlů na pevná paliva, hlavně dřevo, prodáváme ročně stabilně v řádech stovek,“ uvedl ředitel divize prodeje topenářské techniky společnosti Enbra Vladimír Jirmus. Nárůst mezi nimi mají hlavně kotle spalující mimo dřevo i dřevní štěpku, pelety a dřevěné brikety.

Z plynových kotlů se nyní hodně prodávají takzvané kondenzační. „Tvoří přibližně polovinu všech prodaných plynových kotlů,“ uvedl vedoucí jedné plzeňské prodejny s topnými zařízeními Jiří Pachl, podle něhož jsou sice kondenzační kotle o třetinu dražší než běžné, ale zároveň déle vydrží a jsou účinnější, a tedy ekonomičtější a ekologičtější. „Hodí se především do domů s vytápěním v podlaze, kde je menší rozdíl v teplotách vody, která kotel opouští a pak se vrací zpět,“ doplnil Pachl.

Podle Jirmuse patří Plzeňský kraj k oblastem, kde je vytápění plynem relativně dost rozšířené. „Nejmenší podíl prodeje plynových kotlů je na severní Moravě. Předpokládám, že to způsobují nižší příjmy tamního obyvatelstva, protože topení plynem je stále ještě výrazně dražší než u pevných paliv, i když je mnohem pohodlnější,“ řekl Jirmus.