K celosvětovému Dni Tibetu se v sobotu připojila také řada obcí z Plzeňska. Ve většině z nich vlály tibetské vlajky, ovšem někde se rozhodli si připomínku boje za práva Tibeťanů zpestřit. Například v severoplzeňském Rabštejně nad Střelou voněla tibetská kuchyně.

Vaření se ujala Irena Fáberová, žena předsedy tamního osadního výboru. Do čeho se pustila? „Právě dělám polévku, která se jmenuje thäntug,“ popisovala nad kouřícím a vonícím hrncem.

„Je to samozřejmě jiná polévka než jaké vaříme u nás, a to hlavně díky nezvyklým ingrediencím, jako je zázvor nebo sojová omáčka. Kromě toho je v polévce cibule, česnek, nudle, mleté hovězí maso a špenát. Nudle by měly být domácí, ale použila jsem koupené,“ říkala kuchařka a svůj výtvor ochutnala. „Zdá se mi trochu víc slaná. A je v ní dost masa a nudlí, ale taková by, myslím, měla být. Pořádně bohatá a vydatná,“ zhodnotila polévku.

Následovalo nutné dokořeňování a po něm přišlo na řadu nalévání zkušebního vzorku. Polévka zprvu chutnala podobně jako klasická zeleninová, ale po chvíli se přihlásila typická chuť zázvoru a jídlo dostalo potřebný cizokrajný šmak.

Kromě polévky se v Rabštejně podávaly také takzvané momo taštičky. „To bude něco na způsob pirožků. Připravím těsto a pak budu dělat taštičky plněné směsí hovězího masa a zeleniny. Dostala jsem také tip na vegetariánské taštičky plněné bramborem a špenátem. Pár jich udělám,“ říkala Irena Fáberová.

Recepty na tibetská jídla objevila na internetu. „Praktickými radami a tipy ale přispěl známý, který v Tibetu byl. Říkal mi také o speciálním slaném čaji, ale ten asi zkoušet nebudeme,“ smála se žena s tím, že recepty, které si v sobotu vyzkoušela, do budoucna nezůstanou nevyužité. „Obzvlášť polévka se mi zamlouvá, takže tu určitě někdy zopakujeme,“ konstatovala Fáberová.

Jedním z lidí, kteří v sobotu pro Čechy netypické pokrmy ochutnali, byl i Libor Hudeček z Čelákovic. S exotickou kuchyní se však nesetkal poprvé. „V Tibetu jsem byl před pěti lety. Z jídla mi utkvěly hlavně tibetské nudle, které tam lidé jedí i samotné. Byly neskutečně syté. Jinak mi toho z tibetské kuchyně v hlavě moc neuvízlo. Co mě ale tenkrát překvapilo byl například fakt, že ve Lhase, která leží ve výšce nějakých 3500 metrů, měli klasické vodní melouny. Jak je tam pěstují, nevím. A ochutnal jsem také čaj s jačím máslem, ale ten tedy nebyl moc dobrý,“ říkal cestovatel, kterému tibetsko-rabštejnská polévka také chutnala.