„Vyvěšujeme vlajku na naší škole už pojedenácté. Letos navíc studenti namalovali tibetskou vlajku na chodník před budovou,“ říká ředitelka Gymnázia Františka Křižíka v Plzni Šárka Chvalová. Poté, co se studenti dozvěděli, proč se vlastně tibetská vlajka vyvěšuje, setkali se s Lenkou Gyaltso, která je kurátorkou sbírek orientálního umění Národní galerie. „Je provdaná za Sonama Gyaltso, který uprchl z Tibetu do Indie a nyní žije v Praze,“ dodala Chvalová. K výzvě se připojili také plzeňtí skauti, kteří vlajku pověsili ve svém sídle na Americké třídě.

Vlajka se zasněženu horou, sluncem a dvěma sněžnými lvy držícími drahokam visí pravidelně i na radnici na náměstí Republiky. „Její vyvěšování schválila rada města už před několika lety,“ uvedl Martin Pecuch z magistrátu. Průkopníkem v Plzni je ale starosta Slovan Lumír Aschenbrenner (ODS), tibetská vlajka coby symbol podpory nenásilného boje Tibeťanů za svá práva a snahu o zachování národní identity vlaje na obvodní radnici už od roku 1999. Aschenbrenner se může pochlubit vlajkou podepsanou samotným dalajlámou.

Na Krajském úřadu ve Škroupově ulici byste však tibetskou vlajku hledali marně. Ačkoli se bývalé občanskodemokratické vedení kraje k symbolické výzvě připojovalo, sociální demokraté tuto tradici po svém nástupu zrušili. „Tibetskou vlajku nevyvěšujeme dva roky a nebudu na tom nic měnit,“ potvrdil hejtman Milan Chovanec (ČSSD). V týdnu, kdy se připomíná okupace Tibetu Číňany, se hejtman navíc sešel s čínským velvyslancem a dalšími členy čínské ambasády, podle hejtmana jde o náhodu. „Setkání organizovala hospodářská komora. Žádná symbolika v tom rozhodně není,“ ujišťuje Chovanec.