Státní policisté strčili městské strážníky do kapsy. Alespoň co se týče výsledku naší zkoušky, kdy jsme muže v uniformách v Plzni testovali, zdali jsou schopní poradit anglicky mluvícímu turistovi cestu. Zatímco strážníci jen marně lapali po dechu, policisté pohotově reagovali.

„Promiňte prosím, jak se dostanu do městské knihovny?“ zeptala jsem se anglicky dvojice policistů u autobusového nádraží. Muž zákona mě poslal téměř plynulou angličtinou na dvanáctku trolejbus. Měla jsem čtvrtou stanici vystoupit. Se slovy: „Děkuji, tam už se doptám,“ policisty opouštím.

Asi bych se doptala, ale nesměla bych narazit na dvojici v českém jazyce velice vtipných strážníků. U České národní banky v Husově ulici jsem je oslovila a chtěla vědět, jak se dostanu k pivovaru. „Co chce?“ koukali na sebe navzájem. Snažila jsem se jim pomoci vysvětlením: „Dům, kde se vyrábí pivo.“ „Asi hospodu,“ usoudil jeden a druhý povídá: „Nebo pivovar. Brauhaus oder Bierhaus?“ zapojil se německy. Odpovídám, že Brauhaus. Na otázku, jestli umím německy, ale kroutím hlavou.

Strážník začal šermovat rukama a napůl česky a napůl německy mě posílal nejdřív doprava, pak rovně. Nakonec z kapsy vytáhl mapu se slovy: „Doleva aus Prag“. Dívám se do mapy a ukazujeme si prstem, kudy je to ´aus Prag´. „Tak jí tu mapu dej,“ nabádá ho jeho kolega. „Nedám,“ reaguje muž. Po chvíli český dialog pokračuje: „Dej jí tu mapu, vezmeš si novou.“ „Nedám, stejně se v tom houby vyzná!“

Další strážník na náměstí, nerozuměl anglicky ani slovo. Ale poradil si. Se slovem „information“ ukázal na infocentrum. Jiný městský policista na tramvajové zastávce u výstaviště neváhal, a místo do pivovaru mě poslal do nejbližší hospody.

Městské policistky v ulici Bedřicha Smetany nejdříve nešťastně hádaly, kam vlastně chci. „Neumíte někdo anglicky?“ ptaly se. Pak pochopily, že k pivovaru. Vytáhly mapu a muž, který procházel okolo, mi do ní cestu zakreslil. Tentokrát jsem mapu i dostala.

Test jsem zakončila na Slovanech u služebny Policie ČR. Dvou policistů jsem se zeptala, kudy na náměstí. „Nastoupíte do tramvaje číslo jedna a pojedete směrem dolů. Náměstí s kostelem uvidíte z tramvaje,“ poradil mi plynulou angličtinou muž zákona.

U strážníků ani státních policistů není znalost cizího jazyka podmínkou. Podle policejního mluvčího Jaroslava Ibeheje je v zájmu každého, aby nějaké základy měl. „Pro službu u policie je nutná maturita a na středních školách se cizí jazyky vyučují,“ podotkl Ibehej. „Strážníci mají možnost studovat jazyky na státních jazykových školách, a pokud uspějí, bude jim studium proplaceno. Asi osm lidí už to využívá několik let,“ doplnil ředitel Městské policie Plzeň Luděk Hosman.