Na univerzitě v provincii Aleppo dodělal strojního bakaláře, další studium mu ale válkou zmítaná oblast neumožní. „V současné době tam není možné studovat, protože nejsou profesoři, je tam nebezpečno a nic nefunguje tak jako dřív," popsal tamní situaci Syřan.

Navštěvuje kurz českého jazyka, magisterský obor strojní inženýrství na Západočeské univerzitě v Plzni totiž bude muset zvládnout v češtině. Studovat chce od příštího školního roku.

Čeština pro něj prý není zas tak těžká. Bude to i tím, že se na těžký jazyk doslova vrhl. Do jazykové školy chodí každý všední den na pět až šest hodin. „Musím trénovat i doma, bez toho to nejde," pousmál se Izzat. Když na něj někdo mluví česky, tak už většinou rozumí. „Je to pro mě jednodušší, než mluvit," dodal s tím, že se domluví také německy, anglicky a trošku francouzsky. Arabština je samozřejmostí.

„Za čtyři měsíce, co chodí Izzat do kurzu, udělal obrovský pokrok. Třeba výslovnost mu od začátku nedělala žádný problém," pochválila ho paní Poláková. Izzat začal navštěvovat kurz dva měsíce po jeho otevření, přesto prý dokázal své spolužáky dohnat. Právě rodina Polákova z Plzně Izzatovi od jeho příjezdu pomáhá. „Zpočátku jsme s ním obešli úřady, pomohli mu zařídit pojištění a všechno potřebné," vyjmenovala Plzeňanka, která je Syřanovi stále nablízku.

Izzat bydlí na vysokoškolské koleji a na místní život si rozhodně nestěžuje. Co jej trápí, je osud jeho rodiny, která v Sýrii zůstala. „V Aleppu a okolí je v těchto dnech velmi těžká situace," potvrdil Syřan s tím, že žít tam není vůbec bezpečné. Sám Izzat v Aleppu prý třikrát těsně unikl smrti. „Moje rodina nemá skoro žádnou vodu ani elektřinu. Je to tam opravdu nebezpečné, v Aleppu umírají lidé každý den," posmutněl Izzat.

Přál by si, aby se jeho rodina dostala na bezpečnější místo. „Není nutné, aby přijeli za mnou do České republiky, ale moc bych chtěl, aby byli v bezpečí, bojím se o ně," svěřil se Izzat, který se snaží být s rodinou denně v kontaktu. „Snad vše dobře dopadne a svoji rodinu zase brzo uvidím někde v bezpečí," doufá Syřan.

Izzat bydlí na koleji na Borech. Volný čas tráví v Plzni. „Už tady mám docela hodně kamarádů, se kterými vymýšlíme spoustu aktivit. Každý týden hrajeme fotbal, chodíme si také posedět do restaurace či do baru. Líbí se mi v Borském parku a v okolí boleveckých rybníků, navštívil jsem i Prahu," prozradil Syřan. Mezi jeho přáteli jsou Češi, Slováci, ale také Angličané.

Jeden kamarád ho prý pozval do plzeňského divadla. Na to se však Izzat ještě necítí. „Do divadla bych se chtěl podívat, ale myslím, že bych tomu teď ještě moc nerozuměl, tak půjdeme později," slíbil Syřan.

Žádný problém kvůli tomu, že je Syřan, s Plzeňany zatím neměl. V západočeské metropoli se mu prostě moc líbí. „Lidé v Plzni jsou na mě milí a přátelští," svěřil se Izzat.