Možná je to tím, že se ho nemuseli učit ve španělštině. Studenti bilingvní třídy Gymnázia Luďka Pika v Plzni ale ví, o čem mluví. Španělsky budou muset jednou skládat i maturitní zkoušky. Španělsky se zde žáci učí ještě zeměpis, matematiku, fyziku a chemii.

„Nejlehčí je matematika, čísla jsou ve Španělsku i u nás stejná, a nejhorší dějepis. Slovní zásobu při něm potřebujete obrovskou,“ říká studentka bilingvní třídy třetího ročníku šestiletého gymnázia Petra Bejmová. Spolužačka Aneta Šebková s ní souhlasí. „Těžká je ale i chemie, naučit se názvy sloučenin je také složité, řeknou se úplně jinak,“ vysvětluje Aneta.

Španělštinu chtějí obě dívky v budoucnu určitě využít. „Počítám se studiem v zahraničí, na vysoké škole bych se ráda zabývala mezinárodními vztahy,“ prozrazuje plány Petra. Do ciziny by po maturitě ráda také Aneta. „Jela bych do Španělska studovat žurnalistiku,“ říká dívka. Jak to ve španělských školách chodí, se mohli studenti přesvědčit už vloni na čtrnáctidenním výměnném pobytu.

Gymnázium Luďka Pika je jediné bilingvní gymnázium v Plzni. „Nejvíce se potýkáme s personálním obsazením. Pomáhá nám ale španělská strana, která nám poslala jednu vyučující na matematiku, fyziku a chemii,“ říká zástupkyně ředitele Miroslava Fenclová. Kantorka sice neumí česky, ale protože se studenti v prvních dvou letech na vyučování v cizím jazyce intenzivně připravují, španělštinu mají 11 hodin týdně, jsou schopni většinou bez problémů rozumět.

„Nyní se v České republice nachází bilingvní třídy na 18 gymnáziích. Studium je náročné, zakončené maturitou se zvláštními úpravami a za eventuální účasti kontrolních orgánů ze zahraničí,“ popisuje ředitel gymnázia Jaromír Kašpar. Motivací pro úspěšné žáky jsou nejrůznější odměny, jako například stipendium, studijní cesty a některé vysoké školy udělují absolventům při přijímacím řízení preferenční body.