Jan Holubec se rád sází. S přáteli i rodinou. Nedávno si vymyslel, že za 24 hodin ujde 100 kilometrů. „Poslední úsek už nás jenom bolely nohy," přiznává vysokoškolák, jenž druhým rokem studuje v Plzni medicínu.

Na cestu z Karlových Varů do krajské metropole se vydal se svou kamarádkou Danielou Kovandovou. „Abychom splnili stanovenou vzdálenost, vybrali jsme turistickou trasu. Vyrazili jsme po páté hodině odpoledne. Nejdřív to bylo dobré, ale pak začalo pršet. Tohle počasí vydrželo skoro celou dobu. Měli jsme mokro v botách a pak se samozřejmě dostavila i únava," vylíčil jednadvacetiletý muž.

Krizovou situaci prožil nedaleko Toužimi. „Hodně pršelo, my jsme navíc zabloudili a ocitli se někde
v křoví. Danča se mi taky ztratila. Kdybych tam v daný moment byl sám, asi bych to vzdal," uznal dobrodruh.

Do cíle v rychlém tempu

Nakonec se ale dvojici podařilo najít správnou trasu. Cestou je však čekalo ještě jedno nemilé překvapení. Kromě jídla, pití, pláštěnky a čelovky si sbalili také GSP, která jim mimo jiné měřila průměrnou rychlost. Přístroj se ale na posledních deseti kilometrech porouchal, takže nadšenci museli držet rychlé tempo a věřit, že do cíle stihnou dojít včas.

Díky tomu, že vytoužených 100 kilometrů stihli
v limitu, čeká teď na Jana několik odměn. Všechny se týkají jídla. Přátelé ho pozvou na pivo a připraví chutný dezert, maminka zase pozve na oběd do restaurace. A s kým se mladý muž sází nejčastěji? „S babičkou. Ona tvrdí, že zkoušku ve škole udělám, já říkám opak. V tomhle případě naštěstí zatím prohrávám," řekl s úsměvem.

O bláznivé nápady Jan nemá nouzi. Rád by třeba vyrazil lodí do Ameriky. „Na ní bych pracoval a vydělal si tak na zpáteční letenku. Ve Státech bych chtěl absolvovat měsíční pouť a pak se letecky vrátit domů," nastínil svůj další plán.