Jedna z nejstarších douglasek u nás roste na Plzni-jihu. Najdete ji v bývalé lesní školce v Újezdci u Ptenína.

Strom se tyčí do výšky třiceti devíti metrů, pyšní se obvodem kmene 395 centimetrů a je mu odhadem 150 let.

Podle Zbyňka Boublíka, mluvčího Lesů ČR, byla kdysi douglaska jako doma v Severní Americe i Evropě, ovšem po době ledové zbyla jen v západní části Severní Ameriky. Do Evropy ji vrátili lidé.

Nejstarším douglaskám v Americe je přes 1000 let a jsou až 100 metrů vysoké. „K prvnímu vysazení douglasky u nás došlo ve školce okrasných dřevin v Chudenicích v roce 1842. Naše douglasky proto zatím nedosáhly věku ani rozměrů jedinců téhož druhu na americkém kontinentu. Přesto již dnes některé nabývají zajímavých parametrů," uvedl Boublík.

Díky tomu, že se jí tak daří, je douglaska z Újezdce od roku 1996 chráněna coby památný strom. Lesy ČR ji také evidují v seznamu významných stromů, kde najdeme rovněž její západočeskou kolegyni, pětačtyřicetimetrovou douglasku rostoucí spolu se čtrnácti dalšími u Senětické hájovny nedaleko Kostelce u Stříbra.

„Po dovozu na naše území byla douglaska vysazována nejprve jako vzácnost jednotlivě či v malých skupinkách v parcích, u hájoven a podél lesních cest. Výsadeb do lesních porostů se dočkala až později," dodal Boublík.

Jak douglasku poznat? Mladý strom má šedozelenou kůru, která se s přibývajícími léty změní v hluboce rozpraskanou. Jehlice po rozemnutí voní po citrusech a šišky jsou typické trojcípými krycími šupinami.

V Újezdci strom navíc bezpečně identifikujete také díky naučné stezce, která v bývalém arboretu vznikla díky ptenínskému okrašlovacímu spolku. „Stromy jsou označené tabulkami, spolu se stezkou spolek obnovil také malé rybníčky. Během letní sezony se v Újezdci tu a tam zastaví auto a lidé si stezku projdou," řekl Martin Kastner, starosta Ptenína, pod nějž Újezdec patří.