Dnes mají děti v těchto oblastech velmi chabé znalosti a většina ředitelů škol se ve shodě s členy Integrovaného záchranného systému domnívají, že by se branná výchova či alespoň příprava na krizové situace měla do škol vrátit. Nikoliv jako samostatný předmět, ale vybraný obsah by se mohl úspěšně implementovat do jiných oblastí jako například tělesné výchovy, občanské výchovy, fyziky, chemie nebo i výchovy ke zdraví. Branná výchova by mohla být ale i vhodným tématem například pro projektové dny.

V reakci na poptávku škol po tomto tématu zavedla od aktuálního akademického roku Fakulta pedagogická ZČU v Plzni nový předmět s názvem Branná výchova a přežití v přírodě.

„Předmět je výběrový, takže studenti mají naprosto svobodnou volbu se ho zúčastnit. Aktuálně je na něm zapsáno 16 studentů. “ říká Jan Krotký, proděkan Fakulty pedagogické a zároveň jeden z vyučujících. Předmět museli lektoři přizpůsobit aktuálním trendům ve společnosti i současné situaci ve světě. Studenti se tak učí orientaci v přírodě, první pomoci či manipulaci se střelnou zbraní.

Manipulaci se zbraní už absolvovala první skupina studentů pod vedením svých instruktorů na plzeňské podzemní střelnici. Střílelo se především z pistole ČZ 75 ráže 9 mm.

„Ještě jsem to nikdy nezkoušela. Chci se ale naučit střílet, může to být užitečné. Střelby se nebojím, ale zbraň bych si nepořídila. Střílet chci jen v rámci branné výchovy ve škole,“ říká dvaadvacetiletá studentka Zuzana Pinkrová. Její slova potvrzuje i spolužák třiadvacetiletý Michal Franz, který má se zbraněmi už určité zkušenosti. „Střílel jsem z pistole, brokovnice i z protitankové pušky, je to můj koníček. Jako povinnou bych brannou výchovu do škol nezaváděl, ale je dobré, aby děti věděly, že zbraně existují a jsou nebezpečné. Vhodný formát je třeba branný den na ZŠ za účasti složek integrovaného záchranného systému,“ říká.

Střelba se líbila i šestadvacetileté Elišce. „Pocity mám z toho fakt dobré, myslím že jsem napoprvé zastřílela dobře. Jen se mi trochu klepaly ruce, ale zopakovala bych si to ráda. Je to uvolňující pocit.“

Zájem o zbraně neustále roste. Jen v Česku mělo v loňském roce zbrojní průkaz více než 314 tisíc lidí, což je zhruba o 5 tisíc více, než v roce předchozím.

„Střelba je klasická disciplína, kterou žáci vidí v televizi a může to u nich být i motivací ke sportu. Naproti tomu učitelé by se neměli bát se zbraní manipulovat a zároveň by měli znát postupy obrany před ozbrojeným útočníkem. Tím myslím pasivní postupy, například jak ochránit třídu nebo nezavdat podnět k agresi útočníka,“ vysvětluje Jan Krotký.

Rostoucí zájem o střelbu z řad veřejnosti potvrzuje i Luděk Holub, pracovník plzeňské střelnice Leiko. „Lidí chodí stále víc, zájem je značný. Často chodí skupinky na takzvané ochutnávky, seznámit se poprvé se střelbou.“