Ještě před pěti lety neměli tělocvikáři problém sehnat dostatek studentů na lyžařské výcviky, teď je hledají daleko hůře. Důvodem jsou ceny pobytů i nezájem ze strany středoškoláků, shoduje se většina oslovených učitelů ze škol Plzeňského kraje. Oblíbenější jsou podle nich vzdělávacích zájezdy, ačkoli také u nich sledují pedagogové pokles účastníků.

„Dříve jsme v pohodě naplnili dva lyžařské kurzy, teď nabízíme jeden a žáky nabíráme z několika tříd," uvedla Kristina Bendová, zástupkyně ředitelky Vyšší odborné školy, Obchodní akademie a Střední zdravotnické školy v Domažlicích.

Podobnou situaci zažívají v Tachově. „Je těžké dát vůbec dohromady požadovaný počet uchazečů. V některých případech skutečně žáci nemají na kurz peníze," sdělil Milan Klimeš, zástupce ředitele pro teoretické vyučování na tachovské střední průmyslové škole. Nedostatek financí, kvůli nimž pobyt na horách mladí odmítají, zmínila i pedagožka Jana Müllerová z plzeňské střední elektroprůmyslové školy. „Ačkoli se jedná o zhruba šest a půl tisíce korun, spousta rodin si to opravdu nemůže dovolit," zdůraznila.

Lyžování studenty nebaví

Kromě finančních důvodů však hraje důležitou roli také nezájem ze strany studentů. Uvedené dokládá tvrzení středoškoláka Jiřího Brabce. „Lyžování mě prostě nebaví. Mám raději fotbal nebo basketbal. Ze třídy, kde je nás osmnáct, jede jenom šest mých spolužáků," řekl student tachovské průmyslovky. Ředitelka Gymnázia a Střední odborné školy v Rokycanech Drahomíra Rancová dodala, že pozoruje nižší zájem o sport obecně. Zásadní podle ní je též přístup tělocvikářů a způsob, jak náctileté dokážou motivovat.

V pondělí odjelo na Šumavu čtrnáct sportovních nadšenců ze Střední školy v Horažďovicích. „Loni jich bylo osmnáct, letos počet ještě klesl. Zřejmě budeme organizovat kurzy ob rok," konstatovala zástupkyně ředitele Jitka Englerová.

Místo lyžování pobyt v zahraničí

Upozornila však na to, že daleko více středoškoláci stojí o pobyty v zahraničí. Jestliže nedostanou od rodičů příspěvek, jdou na brigádu a potřebné peníze si vydělají. „Jezdí například do Itálie, kde se učí vařit tamější pokrmy. Absolvují i různé vzdělávací kurzy, což se jim potom hodí v praxi," sdělila učitelka. Také studenti plzeňské elektroprůmyslové školy absolvují raději technicky zaměřené týdenní akce. „Vyrážejí třeba do italské automobilky, ale i tady počet uchazečů stále klesá," okomentovala stav učitelka Müllerová.

Opačně je tomu na Gymnáziu a Střední odborné škole Plasy, kde s nezájmem o lyžařské výcviky či vzdělávací zájezdy nebojují. „Je tady dobrá parta, takže většina studentů daného ročníku chce někam vyrazit, ať sportovat, nebo vycestovat do ciziny," zmínila ředitelka Markéta Lorenzová.