Takový je recept na dlouhý život od Marie Sozanské z Plzně, která včera oslavila sto let.

Jubilantka se stále těší bystré mysli a kromě bolesti nohou si nestěžuje na nic. Chtěla by ještě vyhrát sportku a pořídit si rodinný domek. „Maminka si všechno obstará sama, dokonce ještě ručně šije a vyšívá,“ říká dcera paní Sozanské. Sama oslavenkyně říká, že měla v životě obrovské štěstí a podle jejího vyprávění by jí nikdo sto let nehádal.

„Celým životem mě provází sedmička a věřím, že až to přijde, tak na sedmičku vyhraji i tu sportku,“ vtipkuje Sozanská. Narodila se v roce 1907, v sedmi letech jí zemřela matka, vzala si muže o sedm let mladšího a od svých sedmatřiceti let byla vdovou. Do důchodu odcházela 17. 7., bydlí v bytě číslo sedm a má také sedm pravnoučat. A aby toho nebylo málo, pochází ze sedmi sourozenců.

A jaké to je, když je člověku sto let? „Úplně normální,“ směje se oslavenkyně a vybízí k přípitku gratulanty. K dobru dodává i recept na dlouhověkost, který se podle ní skrývá ve střídmosti v jídle i pití. „Jediné, co si neodpustím, ba dokonce mohu doporučit, je ráno a večer malý panák becherovky. Beru ji jako lék,“ upozorňuje Sozanská. Na závěr vtipkuje, že se těší, až se s ní gratulanti setkají za dalších sto let.