Velká židovská komunita byla ve Štěnovicích již v 18. století. Židé se zde usadili, protože sice v Plzni směli podnikat, ale nemohli tam bydlet. Ve Štěnovicích byla synagoga, židovská škola a dodnes je tu i židovský hřbitov. Před druhou světovou válkou tady žily ještě čtyři rodiny. „ Jen jediný z nich se zachránil útěkem z koncentračního tábora Osvětim. Byl to patnáctiletý Jiří Roubíček. Přestože z Čech po válce odešel, do Štěnovic se ještě několikrát vrátil,“ vypráví kronikářka Štěnovic Alena Vlčková.

Dokument se ale bude věnovat jinému židovskému chlapci, který takové štěstí neměl a zemřel v koncentračním táboře. Ještě před válkou mu zemřeli rodiče a Honzu adoptovala zpřízněná rodina Blochových z Plzně. Následně byl ale Honza deportován do Terezína, kde hrál hlavní roli v dětské opeře Brundibár, která sloužila nacistům k propagaci. Honzík zemřel v plynové komoře v Osvětimi. Autoři filmu se již několikrát do Štěnovic podívali a vzpomínky na zdejší židovskou komunitu je zaujaly. Nyní se chystají zdokumentovat místa, která jsou s Honzíkovým dětstvím spjatá.

Do Štěnovic se před dvěma lety přijel podívat i chlapcův nevlastní bratr Jiří Bloch, který válku přežil a odešel do Izraele. „Vzpomínal, jak sem za Treichlerovými jezdil, ještě když byli Honzovi rodiče naživu,“ prozradila ještě Vlčková.