Nemocnice v Plzeňském kraji potřebovaly kvůli očkování proti covid-19 vědět, jaká je ve které oblasti věková struktura. To proto, aby měly přehled, kde, kdy a kolik očkovacích látek bude třeba. Obrátily se proto na Krajskou správu Českého statistického úřadu (KS ČSÚ) v Plzni, která jim potřebná data dodala. Měla je i díky sčítání lidu, domů a bytů z roku 2011. "To je jen jedna z ukázek, jak jsou tato data užitečná a sčítání důležité," vysvětlil ředitel správy Miloslav Chlad. Dodal, že letošní sčítání, které právě startuje, je přelomové. Data se budou sbírat i online a statistici věří, že možnosti vyplnit formulář na počítači, tabletu nebo v mobilu využije co nejvíce lidí. "Průzkumy říkají, že by se touto formou mohlo zúčastnit až 70 procent respondentů. Aby byla tato očekávání naplněna, bylo by dobré, kdyby se např. otevřely v obcích knihovny s veřejně přístupným internetem, které jsou nyní zavřené," apeloval Chlad.

Zredukovali otázky

Příprava na sčítání odstartovala v Plzeňském kraji (PK) již počátkem roku 2019. "Tehdy se tomu věnovalo jen několik lidí, od počátku roku 2020 je to již plný počet zaměstnanců," uvedl krajský gestor sčítání Michal Kalina. V PK se sčítání zúčastní 15 řadových zaměstnanců na KS ČSÚ v Plzni, 609 sčítacích komisařů České pošty a 93 sčítacích komisařů v hromadných ubytovacích zařízeních pod gescí ČSÚ. "Zejména Klatovsko a Domažlicko jsou rozsáhlé, takže tam je sběr dat časově náročnější," informoval Kalina.

"Prostřednictvím sčítacího formuláře se zjišťují pouze údaje, které nelze získat jiným způsobem. Velkou část potřebných údajů přebíráme přímo z registrů státu. Ve formulářích tak zjišťujeme o polovinu údajů méně než při minulém sčítání, budou obsahovat jen 29 otázek," upozornil Kalina s tím, že sčítání zatím nelze realizovat pouze na základě stávajících administrativních zdrojů dat. Zcela např. chybí registr bytů. V databázích státu nejsou ani všechny potřebné informace o vzdělání, ekonomické aktivitě a zaměstnání, dojížďce, adrese obvyklého bydliště, místě školy nebo pracoviště. Z registrů není možné získat ani údaje o složení domácností (například domácnosti seniorů, domácnosti rodičů samoživitelů).

Online je to rychlejší

První fází sčítání je informování respondentů o sčítání (od 22. března do 1. dubna). Rozhodný okamžik sčítání je půlnoc z 26. na 27. března. Nejprve bude online sčítání od 27. 3. do 9. 4., následuje přibližně týden na vyhodnocení online sčítání a poté bude zahájena distribuce listinných sčítacích formulářů.

"Velkým přínosem online sčítání v dnešní době je, že je bezkontaktní. Tím chráníme dotazované i naši tazatelskou síť," řekl Chlad s tím, že vyplnění údajů online podléhá nejmodernějším prvkům ochrany a bezpečnosti. Lenka Hamouzová z informační služby ČSÚ doplnila, že dalším plusem sčítání online jsou nápovědy, díky nimž je vyplňování snazší a rychlejší než u papírového formuláře. "Čtyřčlenná rodina vyplní na internetu vše potřebné do půl hodiny. Může to přitom učinit jeden za všechny," popsala Hamouzová.

Pokud přesto dá někdo přednost listinným formulářům, budou distribuovány od 17. dubna do 26. dubna a sbírány od 27. dubna do 11. května. "Tazatelská síť je pravidelně testována na covid-19, nikdo se nemusí bát," řekl Chlad.

Lidem, kteří se sčítání nezúčastní, hrozí finanční postih až deset tisíc korun. Při minulém sčítání musel ČSÚ některé jedince nahlásit do správního řízení.

Informace ke sčítání můžete získat na telefonních číslech 253 253 683 (běžná pevná linka) či 840 30 40 50 (zpoplatněná bílá linka) či na e-mailu dotazy@scitani.cz.

Široké využití dat

Data z letošního sčítání budou publikována během roku 2022. Využití dat, která statistici při sčítání získají, je velmi široké. "Významným uživatelem našich dat je plzeňský magistrát, zejména jeho útvar koncepce a rozvoje. Dále je to krajský úřad a jeho odbory, hodně např. školský. Dále obce, Úřady práce… Data ze sčítání se využívají i v cestovním ruchu či při přeshraniční spolupráci, což je velmi důležité," řekl Chlad s tím, že získaná data výrazně pomáhají i integrovanému záchrannému systému a mnohým dalším. Bez sčítání se neobejdeme ani při vyhodnocování dopravní obslužnosti daného území. Odpovědi na otázky, kam lidé jezdí za prací, se využívají např. při tvorbě jízdních řádů. Regionální rozvojová agentura v kraji na základě sčítání připravila studie přestupních terminálů. Údaje věkové struktury pak slouží k vytváření investičních záměrů, např. při výstavbě mateřských či základních škol, domovů pro seniory.

Zajímavosti ze sčítání:

Vytvářením soupisů populace se již věnovala pozornost před 4000 lety ve starém Egyptě či 2000 lety v Číně. Informace z těchto "statistických šetření" měla velkou váhu a důležitost pro panovníky.

Na našem území se soupisy obyvatel uskutečnily již ve středověku, kdy byly prováděny kromě jiného k vojenským a daňovým účelům. Za vůbec nejstarší dochovaný soupis na českém území je považován soupis majetku litoměřického kostela z roku 1058, který je součástí zakládací listiny knížete Spytihněva II.

Moderní základ sčítání lidí byl položen 13. 10. 1753 patentem, který vyhlásila císařovna Marie Terezie. Její představa byla, že se bude provádět každý rok, což se brzy prokázalo jako nereálný záměr. Proto se doporučuje dodnes desetiletý cyklus.

Sčítání v moderních dějinách na našem území se od roku 1869 navzájem lišila hlavně užívanou technikou a samozřejmě i technologií při zpracování údajů. Již v roce 1890 bylo užito elektrických třídících strojů Hollerith, což přispělo k vysoké kvalitě zpracování dat, ale i poskytnutých výstupů. V roce 1920 se využilo 12 děrovacích a 4 třídící stroje. V roce 1954 byl položen základ pro automatizované zpracování dat u předchůdce organizace Podniku výpočetní techniky. Tentokrát to bude hlavně internet.