„S hokejem jsem začínal v páté třídě základní školy, kdy jsem hrál za žákovské družstvo Škody Plzeň a následně prošel všemi kategoriemi až do „A“ mužů. Na vojnu jsem rukoval do Dukly Trenčín a přes Duklu Jihlava „B“ (tehdejší Liberec) jsem vojenskou kariéru ukončil v Dukle Písek. Po vojně jsem jednu sezonu hrál ve Škodě Plzeň a poté přestoupil do Baníku Sokolov, kde jsem zůstal nejdéle – devět sezon,“ vypočítavá města a kluby, ve kterých hrál hokej velký bojovník Jan Rous, který, jak je o něm známo, měl větší radost z nezištné přihrávky spoluhráči, než z jím vstřeleného gólu.
Ve svých třiceti letech, kdy jeho dcera Gábina začala chodit do školy, se sportovní obojživelník nastěhoval trvale do rodné Losiné, na kterou nenechá dopustit. Zde kromě své profese – stavař – stíhá ještě hrát druhou ligu hokeje v Rokycanech, ale také fotbal v Losiné.
V současné době věčný optimista Rous je již šestou sezonu trenérem fotbalistů Losiné, ale také univerzálním hráčem místních hokejistů, kteří hrají Sdružený hokejový přebor Plzeňska, a také je trvale platným hráčem fotbalistů staré gardy Losiné. „Sport mi dává hodně. Nejen fyzickou kondici, ale také spoustu kamarádů a dobrou partu, která hlavně zde v Losiné nemá srovnání, protože dokážeme nejen úspěšně reprezentovat naši obec, ale také s rodinnými příslušníky zorganizovat různé sportovní i společenské akce,“ říká závěrem Jan Rous.
