Doba vytáčení a zpracování medu skončila a my si jej můžeme kupovat přímo od včelařů či na pultech obchodů. Ročně nám tak různé zdroje nabízí řádově až tuny zpracovaného medu.

Zda je letošní, poznáme podle tzv. šarže. „Ze šarže poznáme tři věci. Do kdy se med musí zpracovat, kdy byl vytočen, u některých zpracovatelů se pak dá dohledat i složení," prozradila Deníku Gabriela Straková z firmy, která med zpracovává.

Vybrat si tak můžeme nejčerstvější med, ale pochopitelně i druh, který nám nejvíce chutná. A rozhodně je z čeho. Běžně se kupující rozhoduje mezi květovým (tam nepřevažuje pyl z jedné květiny), lesním nebo horským medem. Pak jsou samozřejmě k mání medy, kde jedna z květin převažuje – u nás to může být med řepkový nebo lipový. „Letos bude nejlepší med květový. Osobně můžu také doporučit míchaný pastový med, ten je u nás v rodině nejoblíbenější," nabízí včelař Josef Kadlec, kterého v současné době zájemci mohou navštívit u včelí expozice v zoo v Plzni.

Tvrdším oříškem oproti výběru chuti, barvy či data zpracování je nalezení jistoty kvality nabízeného medu. „V obchodě se bohužel kvalita medu poznat nedá, takže člověk musí buď koupit ověřenou značku, risknout zklamání nebo si napsat výrobce a číslo šarže a pokusit se před koupí dohledat na internetu, jak na tom konkrétní med je," radí Straková.

Pozor na kvalitu medu by si měli lidé dát zvláště v letech, která jsou na med chudší. A takový rok podle zpracovatelů nastal. Některé včelaře to při vidině výdělku může lákat k nastavování medu, a tudíž zhoršení jeho kvality. „Stalo se nám, že jsme nakoupili med a tak 30 procent bylo šizeno," svěřila se Straková. Nastavovaný med se prý pozná podle vzhledu a vůně.

„Letos bude medu opravdu méně než loni. Jenže loňský rok ho bylo opravdu extrémně hodně. Celkově se dá říct, že letošek je tedy takový průměrný," uklidňuje Kadlec a hned kolegy brání: „Jsem si jistý, že včelař, který to s včelami myslí vážně, med nešidí. Ani k tomu nemá tolik prostředků a možností jako například zpracovatelé," namítá Kadlec.

„Včelaři nejsou pod takovým tlakem a kontrolou inspekce jako zpracovatelé a dovozci, med mohou nastavit například krmivy, jejichž obsah v medu ještě není ze zákona omezený. Když se pak přijde u obchodníka na problém, jde to na hlavu zpracovatele, už ale ne včelaře," stěžuje si Straková.

Včelaři namítají, že lepší, než koupit si sklenici se šarží v obchodě, je najít si v okolí vlastního, spolehlivého včelaře a brát med přímo od něj. „Když si člověk najde včelaře z okolí, tak i med od jeho včel je dělaný z pylu v okolí. Ten pyl dýcháme, známe ho a pak nám třeba nezpůsobí takový problém jako med z obchodu, kde mohou být namíchány medy ze zahraničí s cizími pyly. Ty pak mohou způsobit alergii," upozorňuje Kadlec.

Jak med vzniká

1. Včela sesbírá nektar (a pyl).
2. Nektar je zpracován a umístěn v buňkách uvnitř úlu.
3. Včely odpařují z buněk přebytečnou vodu.
4. Rámek s plástvemi se vyndá a ověří se zralost.
5. Med se vytočí (odstředí) v medometu a vylije do nádob.
6. Včelař med vyčistí a prodává sám nebo nepřefiltrovaný odveze do výkupny.
7. Med v barelech se šetrně rozehřeje topnými spirálami.
8. Barely se slijí do jedné nádoby a přefiltrují od nečistot.
9. Další čistění proběhne ve vyčeřovací nádrži.
10. Med se přefiltruje na jemnějším filtru.
11. Pylová zrna při filtraci musí zůstat, určují složení a geografické místo vzniku medu.
12. Takto upravený se rozlévá do lahví a dodává do obchodů.

Eliška Hřebenářová