Vyloučil, že by z Plzně odešel z pracovních důvodů nebo kvůli potížím ve firmě, která převzala od září svoz odpadu 
z plzeňských domácností. „Mé důvody jsou jen osobní," prohlásil Ženatý. O tom, zda bude vypsáno na ředitelský post 
v Čisté Plzni výběrové řízení, odmítl Drápela mluvit. „Zatím jsem oficiální rezignaci pana Ženatého neobdržel. Bude to na pořadu dne, až mi bude doručena," řekl Drápela.

Ženatý pracoval před svým plzeňským angažmá 12 let jako finanční a obchodní ředitel Tepláren Brno. Funkci v Plzni mu nabídl Drápela.

Tomáš Ženatý: V Plzni končím

V Plzni působí Tomáš Ženatý v čele společnosti Čistá Plzeň rok. Tato městská firma letos převzala od soukromých dopadových společností techniku i popeláře a od záři začala svážet komunální odpad z plzeňských společností sama. Rozjezd provázely velké problémy a chaos, u popelnic se kupil odpad, lidé si stěžovali na špatnou organizaci a na to, že popelnice buď nemají vůbec, nebo jim je nevyvážejí.

Jsou důvodem vašeho odchodu pracovní potíže a problémový rozjezd svozu odpadu v Plzni?
Ne, je to naopak. Mým důvodem je osobní věc a tou je závažné onemocnění v rodině. Tahle situace je už od pololetí, jenže já jsem ji odkládal právě vzhledem k tomu, jaké problémy jsme v Čisté Plzni museli řešit. Teď mohu s čistým svědomím říci, že fungujeme ve standardním provozu. Podařilo se nám svoz odpadu převzít, máme stabilizovaný kádr lidí, vozy, stanovené trasy a vše funguje. Mohu tedy požádat o odchod, protože ve smlouvě mám stanoveno, že nemohu odejít, pokud by to mělo jakkoliv poškodit společnost. Dokončím tady roční práci, připravím všechny podklady a celý plán pro rok 2016 a svému nástupci, ať už to bude kdokoliv, můžu předat firmu, která funguje.

Řekl jste, že firma je stabilizovaná, měla ale velké problémy. Který okamžik byl nejhorší?
Nejhorší chvilkou byl den před začátkem svozu, tedy 31. srpen. V 15 hodin jsme přebírali techniku i lidi a já jsem si dvě hodiny předtím říkal, že to nemůže vyjít, když je odpoledne a popeláři ani auta tady ještě nejsou. Šlo asi 
o 100 lidí a 26 aut, které jsme měli převzít, vydat jim oblečení a podobně a druhý den museli vyjet do ulic. Samozřejmě jinde, než kde byli zvyklí jezdit. Druhá taková situace nastala, když jsem jednou kolem půl šesté ráno stál proti asi padesátce hodně naštvaných zaměstnanců, kteří mi řekli, že půjdou domů, protože takový blázinec nechtějí zažívat.

Tomáš Ženatý Je mu 54 let, je ženatý. Do funkce ředitele Čisté Plzně nastoupil k 1. 1. 2015, chce skončit 
z osobních důvodů k 1. 2. 2016. 
Do Plzně se přistěhoval z Brna, kde pracoval 12 let jako finanční a obchodní ředitel Tepláren Brno. Rodina zůstala v Brně.

Co jste jim řekl?
Ani nevím, jak jsem je uklidnil. Měl jsem docela strach, že dostanu přes hubu. Snažil jsem se jim vysvětlit, že je to prostě počáteční zmatek. A že v budoucnu budou jezdit svoje trasy, ne každý den někam jinam, než jak je tomu teď v začátku. Že budou mít stejné posádky a zvyknou si na sebe. Slyšel jsem: dobrá, bereme to jako slib, ale běda, když to tak nebude.

Prý jste popelářům museli přidat peníze, abyste si je udrželi 
a aby to vůbec šlo.
Sice jsme jim přidali, ale bylo to proto, že jsme museli sjednotit jejich pracovní smlouvy. Oni přišli ze tří různých společností a ještě se smíchali s našimi zaměstnanci. Někteří popeláři měli trochu vyšší plat, jiní měli zase třeba příspěvek na životní pojištění, u nás byla zase jinak dovolená. Každý 
z nich na tom ale nakonec musel vydělat, v úplně nejhorším případě zůstal na tom stejném, na čem byl. Myslím, že to bylo pro zaměstnance pozitivní.

Kolik si tedy dnes vydělá popelář u Čisté Plzně?
Má 100 korun na hodinu pevnou částku a variabilních 50 korun. Ty se odvozují od toho, jestli a jak sváží, jestli na něj nejsou stížnosti atd.

Po Plzni dnes jezdí nové popelářské vozy Čisté Plzně, přitom jste na začátku tvrdili, že je nemožné dotáhnout do zdárného konce výběrové řízení na techniku a musíte si převzít tu používanou od tří soukromých společností. Jak je to možné?
To souvisí s vyjednáváním podmínek pachtovní smlouvy mezi třemi svozovými společnostmi a námi. Původně jsme měli mít asi jen pět nových popelářských vozů. To, že jich dnes máme asi 17, je důsledkem vyjednávání. Samy firmy zjistily, že se jim vyplatí dát nám nová auta, protože za techniku ručí ony a my ji máme pouze pronajatou. Jedna konkrétní firma dokonce stáhla svá nová auta z jiného konce republiky 
a poslala tam ta starší.

Takže jste si vyhověli s největšími třemi svozovými firmami 
a ta čtvrtá, vlastník skládky na Vysoké, bude také spokojená. Město jí bude platit za skládkování miliony korun, protože spalovna se zastavila. Vlk se nažral a koza zůstala celá…
To si nemyslím. Že by někdo předpokládal, jak se bude vyvíjet výběrové řízení, je spekulace. Další obrovskou spekulací je to, že nikdo nevěděl, že soud zarazí spalovnu. Kdyby fungovala, tak se na Vysokou nevozí nic, maximálně malé procento odpadu z okrajových částí. Ty tři firmy podaly společnou nabídku, a jak se spolu domluvily a co si slíbily, jde mimo nás. K nám šla jediná nabídka, která pokryla všechny naše potřeby, a proto jsme ji akceptovali.

Kolik stížností teď máte? Svého času jich bylo tolik, že linky k vám byly dokonce přetížené, 
a lidé si servítky nebrali.
Pohybujeme se na dvou promile stížností z celkového počtu téměř 30 tisíc svozů týdně. Běžný standard 
u svozových společností ve velkých městech je přitom mezi jedním až dvěma procenty, což se považuje za dobrou situaci. Jsem rád, že se to povedlo, a chtěl bych poděkovat Plzeňanům, kolegům, magistrátu i obchodním partnerům.