Všechny studují ve čtvrtém ročníku šestileté bilingvní, tedy dvojjazyčné, třídy. Dvě z nich, šestnáctiletá Ivana Volfová a stejně stará Eva Lauberová, včera ve škole vyplňovaly potřebné dokumenty. Cestu, pobyt i výdaje hradí národní agentura. Obě dvě již ve Španělsku byly na 14denním výměnném pobytu, jejich rodiny zase na oplátku kamarády z ciziny hostily. Zkušenosti se zemí i jazykem tedy už mají, určitě se tedy v zemi toreadorů neztratí. Obě se už podle svých slov ´strašně moc´ těší.

„Ve škole se již druhým rokem učíme ve španělštině matematiku, fyziku, zeměpis a chemii,“ říká Ivana. Je to prý sice obtížné, ale obě dívky to baví víc než v češtině, na cizí jazyk si zvykly a berou to jako normální výuku. „Třeba dřív mě matematika a fyzika moc nebavily, ale ve španělštině mi připadají zajímavější,“ přiznává Eva. Jejich učitel nyní přišel s informací, že by bylo možné jet do Španělska. „Je to dobrá příležitost, tak jsem se toho chytla, “ říká Ivana. Eva dodává, že se tak naučí i slangové výrazy, tedy řeči, kterou mladí lidé skutečně mluví. Celkem se do projektu přihlásilo 15 žáků. Jet ale mohli jen tři, kteří prošli testem a pohovory.

Velkou zkušenost a příležitost vidí v cestě naštěstí i rodiny obou dívek. „Mamka má sice strach, už to i obrečela, ale chápe, že je to důležité, a podporuje mě,“ uvádí Ivana. Se znalostmi Španělů o České republice má každá z dívek jinou zkušenost. Eva se setkala se Španěly, kteří na zmínku o Plzni reagovali tím, že znají naše pivo. Ivanin kamarád z výměnného pobytu Plzeň neznal vůbec, a když se zmínila o Praze, vzpomněl si, že je v Československu.