Podle Petry Jarošové z Nejvyššího správního soudu byla zákonná lhůta k rozhodnutí o zákazu tři dny od ohlášení pochodu a navíc by ji musel vydat Úřad třetího plzeňského obvodu jako orgán, v jehož územním obvodu se mělo shromáždění konat, a nikoliv primátor statutárního města. „Vzhledem k těmto zásadním procesním pochybením magistrátu nemohl Nejvyšší správní soud posuzovat samotné důvody pro zákaz shromáždění, byť jimi magistrát ve své kasační stížnosti argumentoval,“ uvedla Jarošová.

I přesto primátor Pavel Rödl (ODS) nemění názor na své rozhodnutí zakázat akci dva měsíce od jejího ohlášení a pouhé dva dny před jejím konáním. „Rozhodnutí soudu nebudu komentovat. Pořád si ale trvám na tom, že v té chvíli jsem se jinak rozhodnout nemohl a i po těchto zkušenostech bych se ve stejné situaci nerozhodl jinak,“ uvedl Rödl.

Nejvyšší správní soud svým čtvrtečním rozsudkem potvrdil, že pochod svolaný Václavem Burešem může Plzní projít. Organizátoři jej stanovili na 1. březen.

„Platí, že i řádně ohlášené shromáždění, které nebylo zakázáno, může být v jeho průběhu rozpuštěno, pokud je proto dán některý ze zákonem předvídaných důvodů,“ upozornil v rozsudku soud s tím, že v demokratické společnosti nelze tolerovat shromáždění ohrožující základní práva jiných.