Nejde totiž o žádné drobečky, sousoší dvou postav držící znak Sokola se svatováclavskou korunou totiž váží zhruba dvě tuny.

„Je to replika vyrobená podle fotografií," vysvětlil architekt Jan Soukup, který se na vzniku sochy podílel. Původně jich přitom na budově bylo hned třináct. „Na výrobu ostatních ale nejsou peníze," podotkl Soukup. Jedna takováto skulptura totiž vyjde na statisíce korun. Na fasádu se kromě štítonošů v těchto dnech vrací také busty Jana Ámose Komenského a zakladatelů spolku Sokol Jindřicha Fügnera a Miroslava Tyrše.

Na usazování dvoutunového díla sledoval i starosta Sokola Plzeň 1 Karel Kuttan. Podle něj je zatím sokolovna coby historická budova příliš v pozadí. „Jde o první společenskou budovu, která v Plzni vznikla. Byla postavena dřív než Měšťanská beseda i než divadlo," připomíná Kuttan, jehož přáním je vrátit budově její kulturní význam. On sám má k budově velmi blízký vztah. „Prvně jsem tu byl před osmdesáti lety jako čtyřletý. A v roce 1938 jako žáček na sletu," vzpomněl první muž plzeňského Sokola.

Sokolovna ve Štruncových sadech prochází rekonstrukcí, včera se do štítu vrátilo sousoší se znakem Sokola a svatováclavskou korunou. Stejných soch sice bylo původně třináct, ale na zbylých dvanáct zatím nejsou peníze

Budova, která vznikla koncem 19. století, prošla v posledních letech náročnou rekonstrukcí za 30 milionů korun. Zatím ale pouze zvenku. Na opravu vnitřních prostor nejsou peníze, sokolové by potřebovali přibližně 150 milionů korun.

„Jde mimo jiné o výměnu sítí, rehabilitaci řemeslných prvků a přizpůsobení budovy moderním požadavkům – nové šatny a zázemí," vyjmenovává architekt Soukup. Velkou pozornost by si zasloužily také fasády uvnitř, podle Soukupa jsou srovnatelné s těmi v Besedě.

Původně nebyla sokolovna určena jen pro cvičení, bylo tu i kino, divadlo a kulturní sál. Během válek fungovala například jako lazaret, shromaždiště Židů před deportací a po osvobození tu bydleli američtí vojáci.