Sokolové získali na opravu významné stavby téměř 30milionovou dotaci z Evropské unie, nyní ale shánějí peníze na předfinancování. Evropské peníze dostávají totiž až dodatečně.

„Další faktura je splatná v říjnu, naštěstí jsme dojednali překlenovací úvěr až do května příštího roku,“ oddechl si předseda Sokola Plzeň 1 Karel Kuthan. Sokol nejdřív žádal na městu, aby mu na čtyřmilionovou půjčku poskytlo záruku, to ale vedení města odmítlo. „Nemůžeme něco garantovat pro soukromý subjekt,“ vysvětluje postoj města Martin Zrzavecký, strážce městské pokladny. Sokol nakonec s půjčkou uspěl. „Ručíme dalším majetkem mimo sokolovnu,“ líčí předseda Kuthan.

Majitelé sokolovny, postavené už v roce 1896, ale musí také myslet na další peníze, nutné k zaplacení více prací. „Je třeba už jasné, že bude potřeba víc trámů na střechu. Proto jsme požádali o dotaci město ve výši jednoho milionu korun,“ upřesňuje starosta Kuthan. A tady by vedení města nemuselo být proti. „Začíná revitalizace Štruncových sadů a sokolovna k nim neodmyslitelně patří. Dokážu si představit částku kolem jednoho milionu korun,“ říká náměstek Zrzavecký.

Později by chtěli sokolové vylepšit i hlavní sál, který slouží především jako tělocvična. „Ta je funkční, ale určitě by i ona potřebovala úpravy. Například po 50 letech vymalovat,“ připomíná Kuthan.

Na začátku dvacátého století byla sokolovna skvostem srovnatelným s věhlasem Měšťanské besedy. Za první republiky se v sokolovně kromě cvičení konaly plesy, koncerty, loutkové divadlo, v budově byla i knihovna.