Deník analyzoval data sňatků a porodnosti v Plzeňském kraji v letech 2018, 2019 a 2020.

Ze statistik Deníku například vyplývá, že nejméně sňatků bylo uzavřeno ve všech okresech v roce 2020, tedy během pandemie koronaviru. „Počet sňatků v Plzeňském kraji od roku 2013 rostl. Skokové snížení počtu sňatků v roce 2020 můžeme jednoznačně připsat epidemii covidu a s ní spojeným opatřením,“ uvedla socioložka Štípková.

Lidé byli v nejistotě například ohledně povoleného počtu hostů nebo se obávali o zdraví své a svých blízkých. „To vše zřejmě vedlo část lidí k tomu, aby plánovanou svatbu odložili. Až statistiky v dalších letech ukážou, jestli byly původně odložené sňatky realizované později. Je velmi pravděpodobné, že k tomu dojde,“ sdělila.

Data z Plzeňského kraje rovněž ukazují, že ve všech okresech kromě Klatovska v letech 2018, 2019 a 2020 klesly počty nově narozených.

Podle socioložky se však klesající čísla týkají pouze předchozích tří let. Počet narozených dětí mezi lety 2013 a 2018 totiž rostl.

„Počet narozených (absolutní číslo) i hrubá míra porodnosti jsou velmi závislé na věkové struktuře obyvatel. Současný pokles počtu narozených můžeme přičíst tomu, že v populaci je méně žen ve věku, kdy je obvyklé mít děti,“ informovala Štípková s tím, že v současnosti ženy nejvíce rodí ve věku kolem 30 let, tedy ty, které se narodily na konci 80. a v první polovině 90. let. „A právě tyto ročníky jsou oproti předchozím menší a ty následující jsou ještě menší, takže věková struktura nebude porodnosti přát ani v dalších letech,“ poznamenala odbornice.

Starší Klatovy

Socioložka doplnila, že mírné zvýšení porodnosti v okrese Klatovy může být nahodilý výkyv, který se v dalších letech nebude opakovat. „Jiné vysvětlení nemám. Z hlediska věkové struktury patří Klatovy v rámci kraje spíše ke starším okresům.“

Někteří odborníci na začátku pandemie v roce 2020 předpovídali, že díky izolaci lidí se bude konat tzv. baby boom (období zvýšené porodnosti – pozn. red.), to se ale nakonec neprokázalo. „Lidé obvykle neplánují přivádět děti do nejistoty. Stačí se podívat třeba na pokles porodnosti v době ekonomické krize ve 30. letech 20. století. Pokud se epidemie na plodnosti nějak projeví, tak můžeme očekávat spíše její pokles,“ dodala.

Podle ní budou zajímavá data za rok 2021 a další roky, ve kterých se pandemie naplno projeví. „Kromě sečtení ztrát na životech, které lze v médiích sledovat takřka v přímém přenosu, bude zajímavé zjistit, jak epidemie ovlivnila rozvodovost. Rodiny s malými dětmi nesou během epidemie obrovskou zátěž a nebylo by překvapivé, kdyby to vedlo k většímu počtu rozvodů,“ uzavřela Štípková.