VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Šneberger: V ODS nejsou jen Dušínové

Plzeň – Do politiky vstupovali zakladatelé plzeňské ODS s nadšením a spoustou ideálů. Ačkoli se nyní rozcházejí v tom, jak se za dvacet let strana změnila, v jedné věci se shodují: Snad ani jeden nelituje, že do toho tenkrát šel. I přes to, že strana dnes bývá často nazývána stranou kmotrů.

30.4.2011
SDÍLEJ:

Jiří ŠnebergerFoto: Archiv

Ludvík Rösch (Občané.cz) spoluzakládal hned po revoluci i plzeňské Občanské fórum, to se ale podle něj stalo po čase ´bezbřehým všeobjímajícím uskupením´. „Kvůli velkým názorovým rozdílům se tato strana na svou dobu poměrně noblesně rozdělila a přibližně 15 lidí začalo zakládat novou stranu,“ vzpomíná Rösch s tím, že to tehdy bylo obtížné hlavně organizačně.

V tom se s ním shoduje i šéf plzeňské ODS Jiří Šneberger, který do strany přišel asi o měsíc déle než Rösch. „Nikdo na začátku neměl zkušenosti, jak vést radnici, úřady nebo úředníky,“ podotýká Šneberger. Podle něj šli všichni do politiky plni ideálů, že všechno půjde samo. „No, nešlo,“ usmívá se Šneberger.

Lumír Aschenbrenner (ODS) přiznává, že jeho osobně pro vstup přesvědčil tehdejší premiér Václav Klaus, který řekl, že ´nestačí, když lidé pravici volí, ale měli by do politiky i vstoupit´. „To byla ta poslední kapka,“ řekl starosta plzeňských Slovan, který z té doby vzpomíná i na další setkání se současným prezidentem. „Měl v Plzni tehdy konferenci a já pracoval v privatizační komisi. Pamatuji si, že mu naše privatizační komise věnovala Diplom kapitalistické brigády. Klaus emoce nedává znát, jen se tím svým způsobem usmál pod fousy. Myslím, že ho to potěšilo.“

Největší odliv zažila ODS v letech 1997 a 1998, právě tehdy stranu opustil i Ludvík Rösch. „Prasklo, že ODS není tak morálně čistá. Na dnešní poměry to byly prkotiny, ale my jsme je považovali za strašné věci,“ popisuje Rösch, který přesto ve straně zůstal ještě půl roku. „Myslel jsem, že bude lepší zůstat a stranu napravit, asi jsem byl zpožděnější nebo idealističtější,“ popisuje Rösch, který následně působil v Unii svobody a nyní je v plzeňském zastupitelstvu za uskupení Občané.cz. Tvrdí, že přestože jsou v ODS i dnes slušní lidé, často je strana jen ´prostředkem moci´. „Přesto svého působení v ODS nelituji. I když se původní ideály naplnit nepovedlo, aspoň jsem to zkusil,“ doplňuje Rösch.

„ODS už je dnes jiná. Jak se mění život, změnila se i strana. Také funguje jinak,“ potvrzuje Jiří Šneberger s tím, že ale nelze paušalizovat. „Je jasné, že nejsou všichni Mirkové Dušínové a problémy jsou všude, ale označit všech více než 1500 členů za lumpy nejde,“ dodal Šneberger.

Svého vstupu do strany nelituje ani starosta Lumír Aschenbrenner. „A to i přes to, že se změnila. A ne vždycky k lepšímu. Dřív dávala příležitost jedincům, to byl její ideál. Teď už podle mě jedinec nemá tak velkou šanci se prosadit,“ připouští starosta.

Kdo byl také mezi prvními členy ODS

Zdeněk Prosek, Ludvík Rösch, Anna Röschová, Antonín Pečenka, Jaroslav Jurečka, Alexandra Procházková, Jan Blažek, Jiří Šneberger, Marcel Hájek, Lumír Aschenbrenner, Miroslav Levora, Jaroslav Nedvěd, Martin Pytlík, Václav Samek, Petr Zimmermann.

Autor: Miroslava Tolarová

30.4.2011
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

26. základní škola - pracoviště Litice - 1.A. Třídní učitelka Růžena Čulíková

Naši prvňáci z 26. ZŠ v Plzni

Ilustrační foto

Ze stavby odcizil elektromotory za více než tři čtvrtě milionu korun

Kámen na pomník Díky, Ameriko! se chystá na transport z Francie

Plzeň – Dva žulové bloky pro památník Díky, Ameriko! už byly vylomeny v lomu Carrier Plo v místě Saint Salvy de la Balme ve Francii.

Vánoce jsou finančně náročné. Úvěr ale může být špatným pánem

Podle finančních poradců ale i psychologů by úvěry měly sloužit k nákupu jen těch věcí, které nezbytně potřebujeme. Nemá cenu se neúměrně zadlužit a kvůli hezkému Štědrému dni si pak znepříjemnit celý rok. Praxe ale také ukazuje, že mnohé domácnosti si kvůli nedostatečné finanční rezervě nemohou tuto úvahu dovolit.

Ve městě funguje druhý mobilní hospic, rozjela ho Domovinka

Plzeňsko - Čtyřiapadesátiletý Plzeňan si před půl rokem vyslechl od doktorů nejhorší zprávu. Forma rakoviny, kterou onemocněl, už se nedá léčit.

Rok 1947, Plzeň má klinickou nemocnici

Plzeň – Seriál Plzeňský dějepis se vrací o sedmdesát let zpět.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT