Dvaadvacetiletá žena a muž ve věku třiceti let. Vlastní rodiny už je nikdy neuvidí. Jejich životy totiž vyhasly během uplynulého velikonočního víkendu na silnicích v Plzeňském kraji. Muž zemřel u Kolince na Klatovsku, žena ve Svaté Kateřině na Tachovsku. U obou nehod přitom figurovali mladší řidiči. Často lidé, kterým podle šéfa krajské dopravní policie Vladimíra Tomana chybějí zkušenosti, což nahrazují tím, že se nebojí.

„Je to celorepublikový trend. Stačí, když se podíváme na uplynulý víkend. V celé republice totiž došlo k množství tragických dopravních nehod, v nichž figurovali mladí řidiči, kteří bohužel nemají dostatek zkušeností. A o ně jde prioritně," říká Toman.

Za nehodou u Kolince stojí sedmadvacetiletý řidič, který v opilosti strhl auto ze silnice a narazil do stromu. Na Tachovsku zase boural devatenáctiletý cizinec. Se svým fordem vyjížděl z vedlejší silnice na hlavní a nedal přednost projíždějícímu BMW. Auto se pak ještě srazilo s třetím vozem. Nehodě podlehla o tři roky starší spolujezdkyně z fordu, čtyři lidé se zranili.

Mladý život tragicky vyhasl také v polovině března u Ejpovic. Šestadvacetiletý řidič tady v brzkých ranních hodinách dostal smyk a srazil se s protijedoucím náklaďákem.

Nešťastně skončila i lednová jízda dvou mladých mužů ve věku 21 a 22 let. Jejich auto vylétlo mezi Mirošovem a Spáleným Poříčím ze silnice. Mladší muž zemřel, starší byl převezen do nemocnice s 1,3 promile alkoholu.

A několik dní nato scházely k tragédii jen vteřiny. Devatenáctiletý řidič octavie předjížděl v zatáčce u Horní Lukavice na Plzeňsku a musel mu uhnout citroën, který skončil na střeše v poli. Mladík od nehody ujel, po několika dnech jej ale dopadli policisté.

Tak by se dalo pokračovat. Od začátku roku zemřelo na silnicích v kraji sedm lidí (podle neofic. statistiky, pozn red.). U šesti smrtelných nehod figurovali řidiči do 28 let.

Podle šéfa krajských dopraváků by nebylo od věci upravit systém výuky v autoškolách. „Se zvyšující se motorizací a také s roustoucím psychickým náporem na člověka je třeba, aby autoškoly byly důslednější," říká Vladimír Toman.

Kromě řidičského průkazu by si mladí lidé měli podle Tomanových slov odnést z autoškoly i více praktických zkušeností (více v rozhovoru níže, pozn. red.).

Na to přikyvuje i odborník na bezpečnost v dopravě Václav Ircing ze společnosti BESIP. „Mladý člověk dnes udělá autoškolu, ujede nějakých pět tisíc kilometrů a myslí si, že všechno umí a nemůže ho nic překvapit. Jenže opak je pravdou. Všechno je o zkušenostech a na to pak mladí lidé narážejí. Výuka v autoškolách by měla být důslednější," podotýká krajský koordinátor společnosti BESIP.

„Dobrý defenzivní řidič se učí celý život. Člověk musí znát zásady bezpečné jízdy. A v autoškolách bohužel tato výuka moc intenzivní není, jenže fyzikální zákony jsou pořád stejné. Hlavní příčinou nehod pořád zůstává selhání lidského činitele. Všichni dnes také spěchají a podle toho vypadá provoz na našich silnicích," vysvětluje Ircing.

S Vladimírem Tomanem se shoduje i na tom, že absolventům autoškoly by bez ohledu na věk, byť se jedná zejména o mladé lidi, prospěl ještě kurz bezpečné jízdy. „Naučili by se, jak krizovým situacím na silnicích předcházet, a ne je naopak vyvolávat," hovoří Ircing ze svých zkušeností.

Do školy 
bezpečné jízdy?

V Plzni a okolí dnes funguje několik škol bezpečné jízdy, lidově též nazývanými školami smyku. Více než dva roky ji jako samostatný kurz provozuje například i plzeňská Autoškola Easy. Podle instruktora bezpečné jízdy Zdeňka Březiny lidé zájem mají, ale ne takový, jaký by sám čekal. „Navíc, zrovna mezi mladými je zájem minimální. V kurzu převažují spíše starší řidiči, kteří si pořídí nové auto vybavené moderní technikou a chtějí se přesvědčit, jak ta technika funguje a na kolik svému autu mohou věřit," vysvětluje Březina.

Mladým lidem by podle něj kurz prospěl, aby získali zásady bezpečné jízdy. „Často nevědí, na kolik mohou spoléhat na přilnavost pneumatik a vůbec na to, jak se auto, do něhož po autoškole nasedli, chová. Často pak jezdí stylem, nikoli aby to zvládli, ale tak, co to auto vydrží. Řeknou si, když jedou ostatní rychle, pojedou taky," dodává Březina. Na speciální kluzné fólii v Plzni-Zátiší zájemce učí, jak se zachovat v krizových situacích.

Ze statistiky, která hovoří neúprosně, bohužel vyplývá ještě jeden fakt. Zhruba desetina všech viníků nehod je pod vlivem alkoholu.

Výuka v autoškolách by měla být důslednější

Vladimír TomanNemají zkušejnosti a nahrazují to tím, že se nebojí, předvádějí se, jsou agresivní a pak to končí tragicky. Mladí řidiči. Podle šéfa krajské dopravní policie Vladimíra Tomana by mnozí rodiče například udělali dobře, kdyby svým ratolestem kromě autoškoly zaplatili ještě kurz bezpečné jízdy.

„Tyhle kurzy jsou k tomu, aby si lidé bezpečně vyzkoušeli krizovou situaci a věděli, jak ji zvládnout. Protože když člověk například v červenci opustí autoškolu, ještě to neznamená, že si v prosinci bude vědět rady na sněhu," upozorňuje Toman.

Jaké nástrahy čekají na člověka po autoškole?
Například v říjnu se může setkat s prvními velkými dešti, pak přijde lupení na silnici, namrzlá vozovka, velký boční vítr, sněhové závěje, jazyky a mnoho dalšího. Člověk se v autoškole teoreticky naučí, jak tyto krizové situace zvládat, prakticky to ovšem vůbec nezná. Na silnici z toho pak vznikají velmi ošklivé situace. Mladí lidé často mají auto vypůjčené od rodičů a pořádně nevědí, jak vozidlo v různých situacích reaguje. Řidič bez patřičných zkušeností jede po zasněžené silnici, chce odbočit na křižovatce, ale auto najednou nemůže ovládat. Snadno pak dojde ke srážce třeba se stromem nebo s protijedoucím vozidlem. A následky mohou být fatální.

Neměl by se tedy změnit systém výuky v autoškolách? Aby žáci, kteří je absolvují, měli více praktických zkušeností, než jen to množství odježděných hodin, které je zákonem dané?
Bylo to řečeno už z úst ředitele služby dopravní policie v reakci na uplynulé Velikonoce. V celé republice totiž došlo k množství tragických dopravních nehod, v nichž figurovali mladí řidiči, kteří bohužel nemají dostatek zkušeností. A o ně jde prioritně. V rozhovoru s ředitelem padlo, že bude zapotřebí zaměřit se na výchovu v autoškolách, a s tím mohu souhlasit. Se zvyšující se motorizací a také s rostoucím psychickým náporem na člověka je třeba, aby autoškoly byly důslednější, aby si z kurzu žáci kromě té malé plastové kartičky s nápisem řidičský průkaz odnesli i více praktických zkušeností.

Aby žáci získali více zkušeností, bylo by třeba věnovat jim více času. A to by jistě stálo i mnohem více peněz, prodražilo by to celý kurz…
Ano, je to tak. Jenže oni ty zkušenosti potřebují. Nezkušený řidič je nebezpečný nejen sobě, ale i svému okolí, protože může reagovat nepředvídaně. Bohužel se dnes razí trend, aby byla autoškola co nejlevnější, každý na tom chce ušetřit. Proto bych dnes mladým lidem, kteří absolvovali autoškolu, doporučil ještě školu bezpečné jízdy. Aby si někkde bezpečně zkusili extrémní situaci podobnou například té, když se auto roztočí na sněhu. Člověk zjistí, že ať bude točit volantem, kam chce, nic s tím neudělá. A na tom kurzu ho to naučí.

Posouvají se hranice odpovědnosti?
Jednoznačně. Společnost je celkově uvolněná, a to se samozřejmě přenáší i na mládež. Všichni dnes někam spěchají, žijeme ve stresu. 
Z mladého člověka, který opustí autoškolu a sedne za volant, velmi rychle spadne ostych a často se z něj okamžitě stává odborník. Pořád opakuji, že fyzika je jenom jedna. Bez ohledu na to, jak kvalitní máme vozidla, v určitém okamžiku i nad technikou zvítězí fyzika a dojde k tragédii. Takže i když jsou dnešní vozidla vybavená moderní technikou, mají různé asistenty atd., tak stále platí to, že zatáčkou, kterou lze projet devadesátkou, nelze projet dvě stě.