Zatímco ještě začátkem prosince loňského roku se magistrát stavěl k možnosti vlažně, nyní už pověřil radnici na Slovanech konkrétními kroky, jak postupovat. „Necháme si spočítat, jaký typ domova by byl po přestavbě budovy provozně nejlevnější. To město vyhodnotí a může podat žádost o dotaci,“ prohlásil starosta Slovan Lumír Aschenbrenner (ODS).

Zřejmě by už nešlo o klasický domov důchodců, ale o tzv. domov se zvláštním režimem. Právě tam je totiž podle radního města pro sociální věci Jiřího Kuthana (ČSSD) šance na nejlevnější provoz, který by město dotovalo ročně zhruba pěti miliony korun.

„To je pro nás únosné. Tento typ zařízení je určen nemocným seniorům, řadí se k nim například lidé postižení demencí,“ vysvětlil Kuthan. A na ty je možné získat od státu nejvyšší příspěvky, které by společně s důchodem (seniorovi zbývá 15 % jako kapesné) téměř stačily na hrazení pobytu. „Současný trend je nechat zdravého seniora co nejdéle doma v jeho vlastním prostředí a pomáhat mu různými službami, než jej ubytovat v klasickém domově důchodců,“ poznamenal Kuthan.

O budovu na Čapkově náměstí, kterou opustila Fakultní nemocnice Plzeň, když přestěhovala gynekologicko-porodnickou kliniku do nového objektu na Lochotíně, usiluje druhý plzeňský obvod už dlouho. Veškeré snahy zatím vždy ztroskotaly na nedostatku peněz. Mluvilo se o tom, že bude problém s nákupem budovy i drahou přestavbou velkých pokojů a sálů pro potřeby seniorů. Ta se odhadovala až na 100 milionů korun.

Ke konci loňského roku se však objevila šance získat budovu od státu bezúplatně a navíc i možnost dostat na její přestavbu pro potřeby seniorů až 75 procent státní dotace. „Tento příslib z Ministerstva zdravotnictví i Ministerstva práce a sociálních věcí stále trvá,“ prohlásil Aschenbrenner.

Dům na Slovanech vznikl ve 30. letech minulého století podle projektu Václava Kleina jako škola. Děti do ní ale chodily jen krátce před druhou světovou válkou, během níž z ní Němci udělali lazaret. Jako porodnice později fungovala déle než šedesát let.