Do pátku tak musely požádat o výjimku, jinak jim hrozí až dvoumilionová pokuta nebo uzavření školy. Ředitelé tvrdí, že na splnění podmínek, mezi něž patří například bezbariérový přístup, podtlakové odvětrávání toalet a výškově nastavitelné lavice, nemají peníze.

„Jsme zavaleni žádostmi o udělení výjimky. Daná kritéria není schopná splnit téměř žádná škola. Čas přitom měly už od roku 2000, kdy vyhláška zákona, která jim tuto povinnost ukládá, vyšla,“ potvrdil vedoucí odboru hygieny dětí a dorostu Plzeňského kraje Josef Klepáč. Chápe, že peníze ve školství chybí, do nekonečna však podle něj termín splnění kritérií odkládat nelze. Původně měly školy požadavkům vyhovět do roku 2003, poslední šance je pro ty, jež letos požádaly o výjimku, do roku 2010. „Dál už jít nemůžeme,“ vysvětluje Klepáč.

Ředitelům se nelíbí zejména požadavky na bezbariérový přístup. „Je to naprosto nelogické. Za deset let nebyl na naší škole jediný žák, který by bezbariérový přístup využil. Raději bych upřednostnil, kdyby handicapované děti navštěvovaly speciální zařízení,“ míní ředitel Základní školy v Horní Bříze Ladislav Čása. Stejně jako jeho kolegové doufá, že se tento bod ze zákona nakonec vyjme.

Školy financuje jejich zřizovatel, což je obec nebo město. Jejich rozpočet je však omezený. „V tomto roce jsme na provoz školy uvolnili čtyři miliony pětset tisíc korun, stejnou částku plánujeme poskytnut i v dalším roce“ říká starosta Horní Břízy Vojtěch Šědivec. Další problémy činí některým školám i požadavky na podtlakové odvětrávání toalet, které často také schází. „Dáme dohromady alespoň finance na výškově nastavitelné lavice, víc nezvládneme. O výjimku jsme žádali, co se týče bezbariérového přístupu, tak dokonce o trvalou, to u nás opravdu nepůjde,“ vyjadřuje se k situaci ředitelka ZŠ v Žinkovech Marie Černá.

Další výjimku potřebuje Základní škola ve Stodě. „Škola se bude rekonstruovat, v prostorách, ve kterých jsme nyní, nakonec ani nebudeme, nemá tedy smysl je vybavovat a pak to dělat znovu jinde,“ vysvětluje ředitelka Věra Fichtlová. I podle ní jsou však nároky vzhledem k finančním možnostem přehnané. „Třídy předepsaným nábytkem postupně vybavujeme. Jedna učebna však vyjde zhruba na 64 tisíc korun a to se jedná o zatím nejlevnější nabídku. Z toho lavice stojí dva tisíce a židle jeden tisíc korun. Když si vezmete, že máme 18 tříd, je to v současné situaci financování školství téměř nemožné zvládnout,“ dodává Fichtlová.