Nejčastějšími způsoby úspory energií na většině škol je výměna starých zářivek za nové LED osvětlení nebo regulace teploty v učebnách a jiných prostorách. Vládou stanovená optimální teplota ve třídách je 20 - 22 stupňů a pokud by teplota v učebně poklesla pod 18 stupňů ve třech po sobě následujících dnech, musela by být škola podle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví uzavřená.

„My jsme to pojali komplexně. Už dříve jsme budovy zateplili a vyměnili okna. Dalším krokem byla regulace teploty v místnostech podle jejich účelu a instalace prokognitivního osvětlení,“ říká ředitelka plzeňského Gymnázia Františka Křižíka Šárka Chvalová. „Tímto chytrým osvětlením, které si samo upravuje barevné spektrum světla podle denní doby a ještě je energeticky úsporné, ušetříme až 45% nákladů a navíc šetříme zdraví dětí,“ vysvětluje ředitelka a dodává: „Pro větrání učeben používáme rekuperaci vzduchu a vytápíme je na 20 – 20,5 stupně. Šatny se sprchami u tělocvičny vytápíme na 23 stupňů, ale samotnou tělocvičnu jen na 16.“

Zateplení, výměnu oken a rekuperaci vzduchu ve třídách plánují i na 21. základní škole v Plzni na Slovanech. „Je to zatím otázka peněz. Teplotu ve třídách ale udržujeme již několik let na 21 stupních a v tělocvičnách máme nastaveno na 20. Žádná velká omezení jsme díky podpoře zřizovatele a vstřícnosti teplárny ohledně cen tepla dělat nemuseli,“ říká ředitel školy Martin Prokop.

Další možnosti úspor hledají i na ostatních školách, protože náklady na energie stouply většině z nich oproti roku 2022 často až na dvojnásobek. „Máme digitálně řízené vytápění tříd a dalších prostor. Můžeme tak dobře plánovat a regulovat spotřebu v různých místnostech. Postupně zavádíme i úsporná osvětlení v celém objektu školy,“ potvrzuje Pavla Jedličková, ředitelka 28. základní školy v Plzni Lobzích.

Naopak jiné alternativní způsoby vytápění hledají například na Základní škole ve Švihově na Klatovsku, kde plánují instalovat na střechu školní jídelny a mateřské školy solární panely. „Nechali jsme si zpracovat energetický audit. Dalším naším krokem bude zateplení půdy budovy školy a uvažujeme o přechodu od vytápění plynem na tepelné čerpadlo. Teplotu ve třídách si hlídáme, větrání musí být jednorázové a rychlé,“ říká Jakub Topinka, ředitel švihovské školy.

Aktuálně úspoře energií nahrává teplé počasí, ale případné úzkostlivé šetření teplem a nedostatečné větrání ve třídách při očekávaných nižších venkovních teplotách vidí jako problematické epidemiologové. Ti se obávají rychlejšího přenosu virových onemocnění, která nyní řadu školáků i pedagogů trápí.

„Přirozené větrání má za současné situace pozitivní vliv na zbrzdění šíření akutních respiračních infekcí. Zejména to platí tam, kde je zvýšená a dlouhodobá koncentrace osob. S tím je nutné počítat při regulaci vytápění,“ upozorňuje Michal Bartoš, ředitel Krajské hygienické stanice v Plzni.