Poslali proto Krajskému úřadu otevřený dopis, ve kterém se mimo jiné píše: „Velmi nás zarmoutil a rozhořčil záměr Krajského úřadu vybudovat na části této zahrady jídelnu pro žáky gymnázia, přičemž touto stavbou by zahrada výrazně utrpěla. Došlo by k vykácení četných stromů, pořízených v mnoha případech právě z dotací Krajského úřadu. K narušení by došlo rovněž u automatické závlahy, financované z dotace Magistrátu města Plzně. Chápeme potřebu stravování žáků gymnázia. Domníváme se však, že pro výstavbu jídelny by bylo možné použít jiné plochy, které by zahradu gymnázia nenarušily.” Pozemek je však ve vlastnictví Plzeňského kraje a alpinkáři udržují zahradu z vlastní dobré vůle pouze na základě předchozí ústní domluvy svých předchůdců s vedením gymnázia.

Podle Krajského úřadu je ale prioritou zajistit žákům především nižšího stupně gymnázia stravování tak, aby nemuseli opouštět budovu a byla zajištěna bezpečnost žáků školy. Ti se totiž zatím stravují ve školních jídelnách jiných zřizovatelů, konkrétně v jídelně Církevního gymnázia Plzeň a ve školní jídelně Masarykovy základní školy na Jiráskově náměstí.

Zdroj: Deník/Pavel Bouda

Zřízení vlastní školní jídelny vyplynulo z jednání Odboru školství, mládeže a sportu Krajského úřadu Plzeňského kraje a vedení školy. Zároveň se ale nepodařilo najít v prostorách budovy gymnázia žádný stávající vhodný prostor jak z hlediska stavebního, hygienického či kapacitního pro vybudování výdejny. „Škola opravdu nutně potřebuje zajistit dětem obědy a původní varianta zástavby měla zasáhnout mnohem větší plochu. Ve spolupráci s architekty se nám nakonec podařilo najít kompromisní řešení, které zabere sotva deset procent plochy stávající zahrady,” vysvětluje ředitel Gymnázia Plzeň na Mikulášském náměstí Petr Mazanec. K samotné stavbě jídelny je však nutné připočíst další prostory. Alpinkáři však mají obavu, že se plocha dotčená stavbou postupně zvětší o přístupovou cestu, manipulační prostor, nádrž na vodu nebo terasu, která je také součástí realizace záměru.

Negativní stanovisko k omezení zahrady podle alpinkářů vyjádřili například specialistka na historické zahrady a parky Územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu, zástupci Urbanistické zeleně či úseku koncepce zeleně Správy veřejného statku města Plzně a další.

Studenti Gymnázia F. Křižíka v Plzni navrhují podobu nové trolejbusové zastávky.
Studenti navrhovali trolejbusovou zastávku na plánované trati na Lochotín

„Pokud víme, nebyly prověřovány jiné možnosti, než přístavba do plochy zahrady. Ta ve fázi studie ještě vypadala poměrně přátelsky vůči zahradě. Studie byla prací zkušeného architekta, dokumentace pro stavební povolení byla zpracována někým jiným. Zahrada je na pozemku kulturní památky a je nepochybně hodnotná. Odstranění její velké části by mělo být náležitě zdůvodněno. Pokud se vedení rozhodlo jídelnu realizovat způsobem, který může znamenat omezení činnosti klubu a zánik zahrady, mělo by to důvěryhodně vysvětlit jak členům klubu, tak i veřejnosti. O to se, pokud vím, zatím nikdo nepokusil,” říká k nastalé situaci vedoucí odboru péče o památkový fond Národního památkového ústavu v Plzni Pavel Domanický.

I když nejsou vlastníky pozemku, narušení zahrady chápou členové Alpinum klubu Plzeň jako znevážení své mnohaleté práce a pokud by stavba jídelny byla realizována, zůstane zde pachuť z bezohledného přístupu k zájmům spolku. „A kde máme zaručeno, že za pár let nenapíší rodiče dětí petici, že žáci nemají kde parkovat a neudělají tam parkoviště nebo tenisový kurt? Pro nás to je srdeční záležitost. V pořádání výstav alpinek bychom rádi pokračovali, ale práci našich členů na udržování zbylého torza zahrady si zatím neumím představit,” uzavírá předseda Alpinum klubu Plzeň Karel Lumerding.