To už je opravdu pořádná porce, ale většinou se uhraje, hráči na to karty prostě přijít musí. Ovšem odpovídá tomu cena, zvláště, když jsou červené za trumf, čili 16 korun za sedmy, 1,60 Kč za stovku a každou desítku navíc. Ideálem, který autorovi skutečně jednou za život přišel, je stav, kdy v červených a druhé barvě přijde eso, deset, hláška a sedma, čili uhraných 150, dvě sedmy samozřejmě k tomu, finanční výsledek 25,60 korun krát tři. Tato situace se nazývá Sen svatého Francefuse, případně mariášův poklad a našla by se i jiná pojmenování.

Na co je však třeba dát pozor, je fakt, že při této sloze karet ve vlastní ruce budou i karty v ruce protihráčů jaksi pohromadě, takže i při neprůstřelných dvou sedmách lze velmi snadno prohrát stovku, protože jeden z protivníků má v ruce všechny zbylé karty v hlášených dvou barvách a druhý celou sehrávku nedělá nic jiného, než maže jednu desítku za druhou. Může pak dojít ke zdánlivě kuriózní, ovšem už několikrát hrané situaci, že hráč ohlásí v situaci šest na šest červenou sedmu s tlačící třeba kulí, má obě hlášky, dvě sedmy neprohratelné, ale v obou barvách mu chybí desítka. Jeden z protihráčů má všechny čtyři proti a dá naprosto korektní flek na sto. Ty dvě desítky samozřejmě uhraje, spoluhráč mu dvakrát namaže a společnými silami přihodí dvacítku v zelených a žaludech. Cenový výsledek? Vyhrané dvě sedmy 16 Kč, prohraná flekovaná stovka 3,20 Kč, ovšem díky dvěma dvackám proti násobená pěti, takže 16 Kč, a tak v této absolutně nejvyšší sféře česky řečeno nula od nuly pojde a celá hra je zadarmo.

Ještě zde popíšeme situaci, kterou jsem poprvé viděl v jakémsi bolševickém seriálu, ovšem hrálo se to i na soutěžích. Dojde k unikátní licitaci, kdy se dostane i na dotaz „Máš dvě sedmy se stovkou?“ a odpověď zní, že ano. Po dobrání talonu má aktér v ruce osmu červených, v tlačících, nechť jsou to opět kule, tři malé se sedmou a eso. Ovšem to, že u nelicitujícího hráče jde „do plných“, je po takové licitaci prakticky stoprocentní. Hráč odhodí dvě kule, nechá si jenom eso a sedmu a dvě sedmy prostě obětuje. Protihráč se čtyřmi tlačícími si spočte, že má tlačící desítku a třikrát se přece bude mazat, takže flek na obojí. Následuje re na stovku a ten, kdo dvě sedmy licitoval, také má jenom mazací karty, dá tutti, pochopitelně jde čtvrtý flek. V seriálu ještě následoval pátý a šestý a finanční výsledek? Aktér prostě hraje 110 proti tlačící desítce a jedné namazané. Dvě sedmy s flekem minus 32 Kč a červená stovka se šesti fleky 102,40 Kč, protože se hraje sto deset, je to 204,80 Kč a i po odečtení sazby za dvě sedmy jsme nad stropem 100 Kč za hru, takže tři stovky jsou doma. I při naprosto logických čtyřech flecích na stovku není zisk aktéra zcela zanedbatelný.

Poslední poznámka se bude týkat flekování dvou sedem. Již bylo řečeno, že v případě čtyř tlačících v jedné ruce se karty hned ukazují a platí se navíc pouze poloviční sazba. Ovšem v průběhu turnaje, který trvá šest hodin, se prostě občas stane, že unavený hráč přehlédne, že jednu z hlášených sedem nemá, většinou si ji splete s devítkou. Striktní výklad pravidel říká, že přijde regulérní flek a teprve po případném re se už třetí nedává. Platí ovšem nepsané pravidlo, že protihráč, který inkriminovanou sedmu má v ruce, flek sice dá a platí se plný flek, ale zároveň sedmu ukáže a na dotyčné re už nečeká. I zde platí, že každá blbost něco stojí, ale slušnost velí to nepřehánět.