Třípodlažní budova s křiklavě červeným vchodem uvnitř na první pohled skutečně vypadá jako tovární hala. Nezasvěcenému návštěvníkovi však pohled dovnitř industriálně řešené budovy nyní připomene hlavně skladiště. V jednom koutku centrální haly stojí shluk malířských stojanů, opodál tiskařské lisy či skříňky, uprostřed opuštěná kolečková židle.

Ateliéry studentům přesně na míru

Stěhování ateliérů ÚUD, které byly doposud rozseté na osmi místech Plzně, do nových prostor je v plném proudu. Sami studenti do svých nových učeben poprvé vkročí koncem září. Deník do právě kolaudované budovy nahlédl už nyní.

Stavbě v industriálním stylu dominuje kov a velké skleněné plochy, charakteristické se pro budovu mají stát prostory variabilně upravitelné aktuálním potřebám. Je libo jeden velký, dva menší nebo snad dva navzájem průchozí ateliéry? Není problém, stačí posunout příčky.

„Pro naše účely potřebujeme univerzální budovu, nebylo možné postavit ji na míru poměrům, které platily v době projektu. Tehdy jsme měli deset oborů, teď je jich dvojnásobek. Takhle se pružně můžeme přizpůsobit nově vzniklým či zaniklým oborům," vysvětluje ředitel ÚUD Josef Mištera a v budoucím ateliéru šperkařů ukazuje, jak je vše jednoduché.

Krátce nato vycházíme z prosklených dveří a ocitáme se na obyčejném dlážděném dvoře.Ten se za pěkných dnů může proměnit v dílnu sochařů pod širým nebem. „Na budově jsou připravené háky, takže v případě mírného deště bude možné ke sloupům s osvětlením natáhnout plachty," říká Mištera.

Další naše kroky vedou do budoucího divadelního sálu. Zatím jsou zde pouze tři holé stěny a jedny velké posuvné dveře. Po jejich odsunutí se naskytne pohled na zatím plevelem zarostlou stráň. Ta by se během následujícího akademického roku měla proměnit v přírodní amfiteátr s kapacitou až 400 diváků, naopak z vnitřního prostoru se po otevření dveří stane jeviště.

„Podobou amfiteátru se nyní zabývá studie. Buď bude vypadat jako socha, nebo bude vybudovaný z betonových tvárnic jako součást budovy," přibližuje Mištera.

Centrální hala má patřit malířům, tiskařům a dalším umělcům, jejichž práce nebude hlukem ani výpary rušit ostatní. Pro oči příjemné rozptýlené světlo zajistí vzhůru směřující reflektory.

Elektřina vždy při ruce

O patro výš, zcela v rohu, najdou útočiště studentky fashion designu. Už zvenčí jsou nyní za vysokými okny vidět shluky figurín, v samostatné místnosti s přikrytými šicími stroji stojí krabice plná nití. Na stole leží rozkreslený plánek, který ukazuje, jak by mělo být vše rozmístěné. Patro budou obývat společně s obory pracujícími s počítačem či fotografy.

Zatím jednolitou plochu na druhém patře rozdělí přepážky, pro snadnou orientaci příchozích vzniklé ateliéry doplní orientační cedule.

Záměrem autorů jsou také nezakryté kabely tažené pod stropy. Důvodem je opět funkčnost. „Kdekoliv tak máte zdroj energie, takže není problém přidat další kabel a napojit se na elektřinu nebo počítačovou síť," vysvětluje Mištera. Přívod elektrického proudu budou mít například šperkaři zavěšený přímo nad pracovním stolem, tedy pohotově při  ruce.

Oficiálně je budova pojmenována po významném plzeňském rodákovi a mezinárodně uznávaném designérovi Ladislavu Sutnarovi. Její slavnostní otevření proběhne 18. října. Naplánovaný už je bohatý celodenní program, jehož součástí budou například módní přehlídky či artistická vystoupení studentů divadelní školy z Turína.