Tak by v budoucnu mohlo vypadat slovanské hradiště Hůrka ve Starém Plzenci. Významná národní kulturní památka, která byla za Přemyslovců správním centrem západních Čech, se stala ústředním tématem nové vize rozvoje města, kterou navrhla skupina mladých pražských architektů.

Hradiště Hůrka, na kterém stojí rotunda svatého Petra a Pavla, má podle architektů velký potenciál. Aby však lidé vnímali kopec jako historické hradiště a aby byla rotunda vidět už z dálky, doporučují ze všech směrů vykácet nepůvodní jehličnatý porost. Pryč by měly přijít i akáty a část třešní. „Do konce března vykácíme 32 třešní, z nichž některé už jsou ve špatném stavu, a do května se vysází 15 nových listnatých stromů a 430 keřů růží. V další etapě chceme vysázet ještě dalších deset třešní," uvedla starostka Starého Plzence Vlasta Doláková. Doplnila, že na úpravu zeleně, a tedy i obnovení průhledů na rotundu na Hůrce město získalo čtyřsettisícovou dotaci, která pokryje devadesát procent nákladů.

„Jde o to, aby si návštěvník dokázal na první pohled představit, jak to tam v desátém století vypadalo," řekla Doláková. Úprava a údržba zeleně je prvním krokem k vylepšení celé lokality.

Další smělé plány, mezi něž patří například stavba siluet zaniklých kostelů na Hůrce, nebo budování nových cest, bude město ještě projednávat. „Podle mě jde o úžasnou záležitost," podotkla Doláková.

„Máme velký zájem na tom, aby ta lokalita byla skutečně důstojným a reprezentativním místem," zdůraznila Doláková. Nechala se též slyšet, že v souvislosti s tím mělo vedení města už v loňském roce několik jednání se zástupci projektu Plzeň 2015. „Domnívám se, že by to mohl být určitý námět na prezentaci vzniku Plzně," pronesla Doláková.

Návrh na více let

Plány se zamlouvají i obyvatelům města. „Je to zajímavé. Vzhledem k historické hodnotě toho místa se mi ta vize moc líbí," řekla Deníku Jana Petráková ze Starého Plzence. Stejně se na věc dívá i Romana Matoušková z přilehlého Sedlce. „Vizualizaci jsem si prohlédla na internetu a siluety těch kostelů mě úplně nadchly," řekla mladá žena.

Na kopcích by se v budoucnu též mohly prohánět ovce a posloužily by jako živé sekačky trávy. „Spásání trávy ovcemi je úplně ideální varianta z hlediska údržby. Také o tom budeme jednat," sdělila starostka.

Takovýto dokument městu doposud chyběl a podle Dolákové má strategický význam na více let dopředu. „Zpracovalo se to na základě konzultací, nápadů a námětů jednak od občanů, tak od podnikatelů a lidí, kteří jsou s Plzencem nějak spjati," řekla Doláková.

Návrh pro Starý Plzenec dala dohromady skupina mladých architektů z Prahy. Mladé tváře mohli Staroplzenečtí ve městě vídat velkou část loňského roku. Architekti tu strávili hodně času, aby si město dostatečně „osahali". Výsledkem je více než 60 architektonických studií v jednom projektu pro Starý Plzenec a Sedlec.

Hlavní náplní je rozvinutí historického a archeologického potenciálu města a podpoření turistického ruchu.