„Největším problémem jsou v létě starší silnice druhých a třetích tříd, na kterých je penetrační povrch, ten tvoří vrstva kamínků zalitá asfaltem. Právě na silnicích s takovým povrchem se po zahřátí často tvoří bublinky, které se lepí na kola aut a motocyklů a silnice se tím olupuje,“ řekla Deníku Jana Kašparová, ředitelka Správy a údržby silnic Kralovice.

V této době, kdy denní teploty pravidelně vyskakují nad třicet stupňů Celsia, se tyto silnice stávají pastí pro většinu motoristů. „Často jezdím na motorce a už se mi mnohokrát stalo, že silnice vinou roztékajícího se asfaltu klouzala a ani její posypání pískem nepomohlo. Spíše to bylo ještě horší. Než záplatování by bylo lepší povrch silnice upravit jednolitě, a ne jen ve vedrech posypat její kousek,“ říká plzeňský motorkář Zdeněk Kolář.

Silnice s penetračním povrchem tvoří přibližně šedesát procent veškerých komunikací v okresech Plzeň-město a Plzeň-sever, což je úsek dlouhý kolem pěti set kilometrů. „Po dobu horkých dní se snažíme nebezpečná místa na silnicích sypat pískem, to je jediná ochrana,“ vysvětluje Kašparová.

Nebezpečí rozehřívání vozovky v letních vedrech hrozí i na dálnici D5. „V extrémním horku, které trvá dlouhodobě, vzniká nebezpečí na jakékoliv silnici. V tuto chvíli ale nemám žádné informace o tom, že by v okolí Plzně na dálnici D5 byl momentálně nějaký problém s přehřátou vozovkou,“ říká Milan Syřínek, náměstek ředitele ŘSD Plzeň.

Správa veřejného statku města Plzně se snaží s horkem v ulicích bojovat kropením. Pokud teplota vzduchu překročí dvacet osm stupňů Celsia, vyráží kropicí vozy do ulic dvakrát denně. Jestliže se teplota na teploměru přehoupne přes třicet jedna stupňů, kropí se v intervalech dvou hodin. Lepší ovzduší si ale Plzeňané užijí pouze v některých oblastech města. „Jedná se zejména o předem vytypované úseky kolem nemocnic, škol, úřadů a v centru města,“ řekla Deníku Edita Vighová, tisková mluvčí plzeňského magistrátu.

Martina Němcová