Miroslav FroydaMiroslav FroydaZdroj: archiv Paměti národaMiroslav Froyda se narodil 7. března 1933. Slaví tedy narozeniny ve stejný den, jako je měl Tomáš Garrigue Masaryk. Byly mu blízké i tytéž demokratické ideály, kterým však zasadil těžkou ránu Vítězný únor. Po maturitě na Vyšší průmyslové škole strojnické v roce 1953 se dvacetiletý Miroslav rozhodl jednat.

„Byli jsme ovlivněni tím, že Plzeň osvobodila americká armáda. Já a skupina kolem mě jsme chtěli vstoupit do letectva a po dosažení pilotního průkazu a hodnosti poručíka přeletět k Američanům,“ vzpomínal pro Paměť národa. Absolvoval výcvik a přihlásil se do letecké akademie. Přijat ale nebyl. S kamarádem Jaroslavem Klassem vymysleli tedy jiný plán. Příbuzní z Vranova nad Dyjí jim pomohli získat brigádu na místním státním statku přímo u hranic.

„Po týdenním pozorování pohybu hlídek jsme realizovali útěk přes plot s vysokým napětím. Na blízkém posedu jsme vzali žebřík, který jsme přiložili na sloup hraničního opevnění a skočili na rozoraný pás. Připlížili jsme se na rakouskou stranu, kde nám pomohli místní zemědělci,“ popisuje svůj útěk do Rakouska. Ve Vídni se pak dostali do rukou Američanů. Chtěli do americké armády, ale to bylo možné jedině v Německu. Dostali tedy úkol: pokud zorganizují na československém území zpravodajskou skupinu, dostanou se do americké armády.

Karel Vavřínek na archivním snímku.
Naše letáky měly lidi vyburcovat, vzpomínal Karel Vavřínek na dobu po převratu

V létě 1954 tedy Miroslav Froyda a Jaroslav Klass zamířili do Československa jako agenti MIS. Jejich úkolem bylo získat náčrtky letišť a budov, opatřit součástky letadel nebo jejich úlomky, zjistit druhy tanků, ověřit, jestli jsou mezi instruktory sovětští odborníci nebo dodat jména a popis sovětských poradců. Na cestu byli vybaveni falešnými doklady, penězi nebo gumovými rukavicemi k překonání drátěných překážek. Při přechodu poblíž rakouského Summerau byli ale zadrženi.

Před soudem stanuli na Silvestra 1954. Prokurátorkou byla Ludmila Brožová-Polednová. „Verdikt soudu zněl 15 let vězení, ztráta občanských práv a ztráta majetku za nedovolené opuštění republiky, vyzvědačství a velezradu,“ říká Miroslav Froyda, který byl nakonec podmínečně propuštěn po 11 letech a třech měsících na amnestii. Prošel Leopoldovem, Mírovem, Bory a Příbramí.

Když se ocitl znovu na svobodě, bylo mu dvaatřicet a nemohl sehnat práci. Teprve Západočeské energetické závody ho přijaly jako závozníka. Manželka, která byla učitelka, nikdy nedostala místo v Plzni.

Hanuš Salz
Transporty z ledna 1942 připravily Hanuše Salze o většinu rodiny

Sen o cestování a létání se Miroslavu Froydovi ale nakonec splnil. Po roce 1989 mohl začít cestovat po světě a díky synovi se čas od času vznese i do oblak a létá. A kromě toho se raduje z úspěchů svých synů: Martin je filmový a televizní producent, Tomáš byl ředitelem Divadla Alfa a dnes vede oddělení vnějších vztahů Národního divadla.

Markéta Čekanová, Paměť národa