Praktičtí lékaři pro děti a dorost v Plzeňském kraji mají přeplněné ordinace a sehnat pediatra pro novorozence je pro některé rodiče problém. Zejména, když na to zapomenou před porodem a snaží se zaregistrovat své nově narozené dítě u pediatra na poslední chvíli.

„O budoucí registraci očekávaného miminka je vhodné se s dětským lékařem předběžně domluvit už zhruba tři měsíce před termínem porodu. Mnoho maminek na to nevzpomene nebo to nevědí,“ řekla primářka Novorozeneckého oddělení Mulačovy nemocnice v Plzni Eva Dortová, která se maminkám ještě před odchodem z porodnice snaží pomoci. Telefonicky zjišťuje, kdo z pediatrů má volnou kapacitu a miminka se ujme. „Naposledy jsem absolvovala osm telefonátů, než se podařilo získat pediatra pro holčičku, která se u nás narodila ženě z Rumunska,“ popsala primářka. Dodala, že právě cizinky, pokud nemají v Česku zaplacené pojištění nebo jen to nejnutnější, mívají s registrací svého miminka u praktického lékaře pro děti a dorost problém. A situace bude pravděpodobně ještě horší, protože lékaři v nejbližší době očekávají nárůst porodnosti. „Počet porodů by měl vzrůst už letos v lednu,“ sdělila primářka.

Předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Alena Šebková, která sama ordinuje v Plzni, uvedla, že už v roce 2000 zástupci praktických lékařů pro děti a dorost upozorňovali na to, že praktičtí dětští lékaři stárnou. „Nyní je věkový průměr praktických pediatrů v kraji 59 let,“ poznamenala Šebková s tím, že situaci ještě zhoršilo rozhodnutí politiků, kteří v roce 2017 zrušili obor praktické lékařství pro děti a dorost a nahradili jej společným oborem pediatrie pro ambulance i nemocnice. „Zhoršila se tím příprava budoucích praktických lékařů pro děti a dorost. Kolegové tak mají významně kratší dobu praktické výuky. Znamená to, že valná většina lékařů, kteří jsou teď v přípravě ve společném oboru pediatrie, má pouze tři měsíce praxe u praktického dětského lékaře. V tuto chvíli už i mladí lékaři uznávají, že je to velice málo a po atestaci jich do praxe logicky příliš nepůjde, protože si nebudou jistí, zda budou schopni obor vykonávat,“ vysvětlila předsedkyně.

Dalším problémem je pak to, že mnoho praktických pediatrů odchází do důchodu. „Ti, kteří zůstávají, mají menší kapacitu, protože s věkem ubývají síly a nejsou schopni nabírat mnoho nových pacientů. Naše společnost má celorepublikový přehled, podle kterého reálně hrozí, že se tato péče do tří až pěti let může rozpadnout,“ varovala Šebková.

Kvůli zrušení oboru si tak praktici mohou jen těžko své nástupce vychovat. „V podstatě nemůžeme ani predikovat, kdo do primární péče půjde. Když jsme měli obor, věděli jsme, kdo v něm odatestuje a mohli jsme kolegy někam směrovat a motivovat je, aby si obor vybrali. V tuto chvíli máme minimální možnost ovlivnit výuku mediků,“ upozornila s tím, že ideální by bylo, kdyby praktici měli zpět svůj vzdělávací program. „Mladí by pak měli dostatečnou praxi a byli si jistí, že budou něco umět, až nastoupí do praxe. Chtělo by to také pobídky od státu, regionální programy, vypsat krajská stipendia pro lékaře juniory i seniory, kteří by si pak mohli své nástupce už na fakultě podchytit,“ uzavřela předsedkyně.